Proč už prezident Zeman nepolíbí Danu Drábovou

Leckdo si ještě vybaví ten dlouhý a vroucí polibek, který vlepil při spuštění Jaderné elektrárny Temelín premiér Zeman předsedkyni Úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Miloš Zeman dává polibek předsedkyni Úřadu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové při spuštění Jaderné elektrárny Temelín | Foto: Michal Sváček / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Ještě o čtrnáct let později již jako prezident ji při návštěvě Temelína Miloš Zeman nostalgicky políbil znovu. A vzpomínal na její neochvějnou podporu, když vláda čelila rakouským i tuzemským protestům proti spuštění jaderných bloků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Proč už prezident Zeman nepolíbí Danu Drábovou

Nyní se ale zdá, že vřelý vztah pana prezidenta k jaderné dámě uvadl. Minulý pátek na TV Barrandov Zeman popuzeně vzkázal šéfce Úřadu pro jadernou bezpečnost, že by se neměla plést do věcí, do kterých jí nic není. Reagoval tak na její prohlášení, že nejlepší reference na stavbu nových jaderných bloků Jaderné elektrárny Dukovany má nyní jihokorejská společnost KHNP.

Čemu se to protiví v prezidentských očích paní Drábová? Ničemu menšímu než hradnímu prokremelskému kurzu, v jehož duchu prezident prosazuje, aby zakázku dostal bez výběrového řízení ruský Rosatom.

Již při loňské návštěvě Dukovan Miloš Zeman prohlásil, že bychom měli v Česku aplikovat maďarský model. Čímž myslel stavbu maďarské elektrárny Paks II, kterou na základě mezivládní dohody staví Kremlem ovládaný Rosatom a Orbánův autoritářský režim se uvázal splácet Rusku dvanáct a půl miliardy eur po dobu 21 let. 

Před čím chtěla varovat Dana Drábová

Asi nepřekvapí, že prezident má jasno už za situace, kdy expertní skupina při ministerstvu průmyslu teprve vyhodnocuje všechny možné varianty výstavby jaderných bloků. Vláda i Hrad přitom mají zprávu Bezpečnostní informační služby, která varuje před zájmem ruské moci o českou energetiku a dodává: „Ekonomické ovládnutí energetiky by mohlo vyvolat podstatně větší vliv Ruska na státní a politické struktury v Česku.“

‚Kdyby to slyšel Masaryk, spadl by z koně.‘ Politici reagují na Zemanovy vulgarismy v živém přenosu

Číst článek

A jak reaguje Hrad? Prezident se nechal slyšet, že ředitel BIS Michal Koudelka není člověkem na svém místě. Což těžko vnímat jinak než jako tlak na odvolání šéfa rozvědky. Ten dříve velel odboru kontrašpionážní činnosti proti Rusku a jistě má přehled jak o ruských špionech, tak o lidech, které Kreml v Česku využívá k prosazování svých velmocenských zájmů.

Je pravdou, že premiér vyloučil jakoukoliv změnu v současném vedení Bezpečnostní informační služby. Co si ale Andrej Babiš myslí o varování před rizikem, pokud by naší jadernou energetiku ovládla Kremlem řízená firma? To stále nevíme.

Jestli někdo vyvíjí horečnatou iniciativu, jež může ovlivnit výběr stavitele nových jaderných bloků, tak to není vláda, ale právě Hrad. Podle týdeníku Respekt prezidentův poradce Martin Nejedlý jednal s vedením firmy Rosatom již loni v květnu. A jak potvrdil Respektu sám Nejedlý, schůzka byla předjednána při setkání prezidenta Zemana s Vladimirem Putinem.

Jistě - konečné slovo o dvousetmiliardové zakázce na dostavbu Dukovan bude mít vláda. Na její rozhodování ale má tento prezident vliv, o jakém se jeho dvěma předchůdcům ani nesnilo. A to jak díky spojencům v ČSSD, tak komunistům, kteří drží kabinet nad vodou. I před tím možná chtěla svou chválou Jihokorejců varovat Dana Drábová.

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme