Zapomeňte na Trumpa

Na přítele Donalda můžeme zapomenout, vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou odsouzeny k nové studené válce. I takové názory zaznívaly v uplynulých týdnech v ruských médiích. Lhostejno zda s upřímným zármutkem, chladným analytickým tónem nebo se špatně skrývanou škodolibostí.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump na tiskové konferenci. Ilustrační foto.

Donald Trump na tiskové konferenci. Ilustrační foto. | Foto: Kevin Lamarque | Zdroj: Reuters

Posměváčci dodávali, že Moskva neměla zkoušet zasahovat do amerických prezidentských voleb a nic by se nestalo. Připomínají nesmrtelný aforismus bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina „chtěli jsme co nejlépe a dopadlo to jako vždycky“. Tedy že si Moskva tak moc přála zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a pracovala na tom tak viditelně, že se nechala přistihnout.

Výsledkem je, že američtí zákonodárci věří, že Donald Trump je vůči Rusku příliš vstřícný a proto mu sebrali možnost rušit sankce. Takže místo vstřícného prezidenta Trumpa Kreml dostal nepřátelsky naladěný Kongres a prezidenta, který mu nemůže pomoci, ani kdyby sám chtěl.

Vyznat se v celé aféře věru není jednoduchý úkol. Objevují se zde tajemní hackeři, protřelí developeři, bezskrupolózní lobbisté, ruský generální prokurátor nebo synek ázerbajdžánského miliardáře, který si hraje na popovou hvězdu.

Moskva prohrála? 

Před pár dny jsem měl příležitost si povídat s Adamem Entousem, reportérem deníku Washington Post, jehož články například vedly k odstoupení Trumpova poradce Mika Flynna.

On se mi snažil vysvětlit, jak fungují ve Státech lobbistické firmy, přes které se konala řada kontaktů mezi Kremlem a Trumpovým okolí, já se snažil odpovědět na otázku, proč si Kreml pro předání údajných kompromitujících materiálů na Hillary Clintonovou vybral poměrně obskurní právničku Natalii Veselnickou.

Shodli jsme se, že není správné se na celý případ dívat prismatem snahy Kremlu zajistit vítězství Donalda Trumpa. Moskva totiž byla stejně jako většina pozorovatelů, včetně těch amerických, v létě loňského roku přesvědčena, že zvítězí Hillary Clintonová. Takže cílem hackerů bylo podkopat legitimitu budoucí americké prezidentky.

Nabourání se do počítačů volebních komisí v několika rozhodujících státech nebylo podle všeho vedeno snahou zfalšovat výsledky, ale naopak zdokumentovat, kterak lidé Hillary Clintonové falšují výsledky v její prospěch. Protože Kreml sám by to na jejím místě určitě udělal, dodal by cynik.

Paradoxní je, že Moskva svého cíle vlastně dosáhla, byť se prezident jmenuje Donald Trump. Americká společnost, stejně jako její politická elita je rozdělena, prezident místo řešení závažných problémů věnuje energii bojům uvnitř vlastního kabinetu. Proč se vlastně říká, že Moskva prohrála?

Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme