Založila sbor, aby Ukrajinky naučila česky. Už dva roky s nimi objíždí republiku
Martina Sirová z Litomyšle vede ženský pěvecký sbor. Založila ho před dvěma lety, aby pomohla ukrajinským ženám, které utekly před válkou. Co začalo jako snaha naučit uprchlé Ukrajinky česky, nyní pokračuje vystoupeními pro dobročinné účely po celém Česku. Příběh Martiny Sirové je další ze seriálu Českého rozhlasu Narozeni do svobody o inspirativních mladých lidech.
V současné době se každý čtvrtek scházejí v kostele Církve bratrské v Litomyšli. „Máme tu hodně prostoru a vedení je k nám vstřícné,“ chválí si Sirová.
Soubor pojmenovala Sonjašnyk, ukrajinsky to znamená slunečnice. „Hledala jsem něco, co souvisí s Ukrajinou a zároveň vystihuje ženskost. Květina mě napadla jako první. Tak jsme to postupně překládali a kamarádka nakonec řekla Sonjašnyk,“ vysvětluje Sirová, jak soubor přišel ke svému názvu.
Ke zpěvu měla vždy blízko. Od mládí zpívala na nejrůznějších charitativních akcích. Při studiu germanistiky na Masarykově univerzitě v Brně vedla studentskou jezuitskou scholu, se kterou pravidelně vystupovala. Pak se provdala do Litomyšle, a když přišli první uprchlíci, rozhodla se pomáhat zpěvem.
„Je to náš způsob boje, abychom neseděly doma a nebrečely se založenýma rukama. Děláme, co umíme,“ říká Sirová. „Nechceme se smířit s tím, že to takhle skončí,“ pokračuje.
Co pro vás znamená svoboda?
„To, že můžeme vyjadřovat svoje myšlenky a svobodně bez jakýchkoliv pochybností dělat věci a činy, za které se nebudeme do budoucna stydět, nebo spíš za které nebudeme popotahování.
Můj tchán mi vždycky říká, že jsem bojovnice jako byla jeho maminka. Tehdy pomohla panu faráři, dala mu peníze na útěk a zavřeli ji na dvanáct let. V tomhle smyslu se trochu bojím, aby moje děti jednou nebyly: „Jo, vaše matka, ta pomáhala tehdy na té Ukrajině.“ I tak si myslím, že nám to za to stojí a že bychom měli pomáhat i té Ukrajině.“
Většina jejích svěřenkyň má totiž na Ukrajině stále rodiny. „Hrůza, která tam je, nás nenechá zavřít oči a říct, že se nás to netýká,“ dodává.
‚Cítíte tu tíhu‘
Sbor společně vystupuje na dobročinných akcích po celém Česku a zpívá jak pro civilní, tak pro vojenské publikum. „Rozdíl je hlavně, když zpíváte ukrajinské písně,“ zdůrazňuje Sirová.
„V ty momenty se ani nemusíte otočit a cítíte tu tíhu situace v zádech,“ popisuje Sirová. „Když oni pláčou, pláčeme taky,“ říká.
Vzpomíná také na vystoupení sboru, kde byla polovina publika ukrajinská. „Přijeli zástupci univerzit z Mariupolu, Dobasu a Záporoží. Celou dobu seděli a střídavě jen plakali nebo tleskali, až jsme plakali všichni,“ přibližuje Sirová.
Slunečnice svým zpěvem za dva roky vybraly více než dva miliony korun. Peníze ale neposílají jen na pomoc Ukrajině. „V Česku jsme podpořily domov svatého Josefa a lidi s roztroušenou sklerózou, také hendikepovanou holčičku z okolí Litomyšle. A naposledy jsme zpívaly ve Vsetíně, odtamtud putovaly peníze lidem zasaženým povodněmi,“ říká Sirová.
„Zpěvem můžeme vyjadřovat své myšlenky a dělat něco, čeho nebudeme později litovat,“ uzavírá Sirová, pro kterou se zpěv stal osobním vyjádřením boje za svobodu.
SERIÁL ČESKÉHO ROZHLASU NAROZENI DO SVOBODY
Je jim méně než 35 let, narodili se po pádu totality, do svobody. Český rozhlas a web iROZHLAS.cz přinášejí příběhy 35 inspirativních mladých lidí, kteří jsou aktivní, pro svoje okolí dělají „něco navíc“ nebo nezištně pomáhají.
Všechny vydané díly seriálu NALEZNETE ZDE.
