Fatva vyzývající k popravě i svoboda slova. Před 30 lety vyšla kontroverzní kniha Satanské verše
Přesně před třiceti lety se ve Velké Británii významně propletly světy literatury, náboženství a politiky. 26. září roku 1988 ve Spojeném království vyšla později jedna z nejvýbušnějších knih posledních let - Satanské verše britského spisovatele Salmana Rushdieho. Jeho čtvrtý román původně prošel skoro bez povšimnutí.
Satanské verše po svém vydání vyvolaly velmi ostrou reakci muslimského světa, ačkoli nebyla bezprostřední. Kniha nejdřív vyšla v Británii bez zvláštní pozornosti, přestože už předchozí Rushdieho romány byly v lecčems kontroverzní.
Íránská média zvýšila odměnu za vraždu spisovatele Rushdieho
Číst článek
Už krátce poté ale vyvolala kniha první pobouření v Indii, kde zákonodárci nechali zakázat dovoz knihy. Už během října roku 1988 následovaly první výhrůžky na adresu autora a islámské organizace v Indii, arabském světě i Británii vyzývaly britskou vládu, aby Satanské verše zakázala jako rouhačské dílo.
Od konce roku následovaly první případy veřejného pálení knihy, slovní útoky na autora a jeho vydavatele, ale i fyzické útoky například na americký konzulát v pákistánském Islámabádu.
Kauzu poté ještě víc vystupňovala fatva íránského nejvyššího duchovního vůdce. Představitel islámské republiky ajatolláh Rúholláh Chomejní vydal 14. února 1989 fatvu - tedy náboženský právní edikt - kterým vyzval k popravě autora a těch, kdo se podíleli na vydání knihy a to dokonce s odměnou milion dolarů pro toho, kdo autora zavraždí. Írán kvůli kauze dokonce přerušil diplomatické styky s Británií. Jeden muž se při pokusu o sebevražedný atentát na Rushdieho sám zabil.
Svoboda slova
Kniha zároveň vyvolala ostré reakce i druhé strany. Někteří západní akademici a další například kritizovali vlády svých zemí, že se dost jasně nepostavily na stranu Salmana Rushdieho a svobody slova.
Rijád kritizuje české vydání Satanských veršů, žádá jeho stažení z trhu
Číst článek
Kauza se trochu uklidnila poté, co se autor - sám bývalý muslim - v roce 1990 omluvil a vydal smířlivou esej k příležitosti smrti ajatolláha Chomejního. Přesto i poté následovalo několik útoků na knihkupectví, která dílo nabízela.
Muslimové knihu označovali za rouhačské dílo, které zneucťuje proroka Muhammada. Hrdina díla se jmenuje Mahound, což je hanlivý výraz používaný pro pomluvu islámského proroka. Postava v knize navštěvuje veřejný dům pod názvem „stan u Černého kamene“, což nápadně připomíná nejsvětější místo islámu - svatyni v Mekce.
Jméno podle epizody z islámských dějin
Muslimům vadí i samotný fakt, že se kniha jmenuje podle jedné epizody z raných islámských dějin, jak v jednom z rozhovorů přiznal sám Rushdie: „Prorok Muhammad věřil, že od archanděla Gabriela obdržel proroctví o třech pohanských bohyních z Mekky. Později to odmítl s tím, že se za archanděla vydával Ďábel a verše označil za satanské, které by měly být vyškrtnuty z Koránu, což se také stalo.“
Před 25 lety vyšly Satanské verše. Klatba nad Salmanem Rushdiem stále trvá
Číst článek
Rushdie se zároveň kritice bránil s tím, že většina jeho odpůrců jeho knihu ani nečetla a kritika vůbec nevycházela z toho, co je v samotné knize, která podle něj zas tak urážlivá nebyla.
Ale po letech sám přivítal, že se situace kolem Satanských veršů uklidnila. „Na tu knihu jsem velmi hrdý. Teď po letech jsem rád, že lidé ji zas mohou číst jako román a ne jako horký brambor. Někomu se líbí, někomu ne, ale to je - konečně - běžný osud knihy,“ citoval Rushdie Radiožurnál.
Z literárního hlediska Satanské verše nejsou mezi Rushdieho romány nijak zásadně výjimečné. I v nich se autor projevuje jako znamenitý vypravěč, který ve svých příbězích často mísí realitu, svět snů, ale i fantastické světy mýtů a rozličných náboženských tradic, v nichž se tyto různé reality často vzájemně proplétají a propojují.
