Byla tu první sauna v Praze i bazén, nyní je památka opuštěná. Co bude s Domem kultury těla?

Býval tu Klárův ústav slepců, Dům kultury těla s první saunou v Praze i Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 a Prahu 7. Dnes je památkově chráněná budova architekta Josefa Piskače z roku 1909 prázdná. Jak to v ní vypadá dnes a co s objektem plánuje jeho majitel – stát?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Opuštěnou budovu bývalého Domu kultury těla najdeme přímo proti Úřadu vlády ČR na nároží ulic nábřeží Edvarda Beneše a U Bruských kasáren. Byla postavená jako součást Klárova ústavu slepců, když jeho původní klasicistní budova, ve které dnes sídlí Česká geodetická služba, přestala stačit rozšiřující se výuce ústavu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Bazén z počátku 20. století, tělocvičny i první sauna v Praze. Dnes je Dům kultury těla opuštěný. Co s ním bude?

Stavba nárožní historizující budovy se secesními prvky byla zahájena v listopadu 1906 podle návrhu architekta Josefa Piskače a otevřena byla o dva a půl roku později. A v druhé polovině 20. století sloužila Pražanům právě jako Dům kultury těla, do kterého se chodilo plavat, cvičit anebo do sauny.

„Poprvé jsem tu viděla menší prostory pro cvičení, než byla obrovská hala v Tyršově domě,“ vzpomíná Helena Jarkovská, zakladatelka a propagátorka českého aerobiku, která v Domě kultury těla poprvé předcvičovala tehdy ještě ne tolik populární kondiční gymnastiku s hudbou v roce 1968.

Stavba nové budovy Klárova ústavu slepců (pozdějšího Domu kultury těla) na Klárově | Zdroj: Ze sbírek Ústavu dějin umění AV ČR

„Znala jsem hlavně zdejší tělocvičny, ale pamětníci mi vyprávěli, že chodili do bazénu, který byl nádherný,“ dodává.

Aktuálně je areál v majetku státu, a ačkoli zvenku působí poměrně zchátrale, Markéta Fialová z oddělení pražské památkové rezervace pražského pracoviště Národního památkového ústavu k jeho stavu říká: „Tak chátrající, jak na první pohled asi působí, není. Je ve velmi dobrém stavebně-technickém stavu. Asi trpí zvýšenou vlhkostí, je možné, že zatéká do konstrukce, také opadávají části fasády, takže tam byly nainstalovány sítě, ale jinak objektu nic není.“

Těsně po dostavbě nové budovy Klárova ústavu slepců (pozdějšího Domu kultury těla) na Klárově | Zdroj: Ze sbírek Ústavu dějin umění AV ČR

Na fasádě domu poznáme tvarosloví historických slohů a secese. Nad vstupem je kruhové okno s reliéfními postavami slepců. „A když se podíváme ještě trochu výš, nad oknem vidíme v oblouku pruh s nápisem Prof. Dr. Alois Klár, což je jméno původního zakladatele Klárova ústavu slepců,“ ukazuje mi Michaela Tesařová z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který budovu spravuje.

Společně vcházíme někdejším vstupem pro veřejnost, ocitáme se pod hlavním schodištěm a v nikách u vstupu vidíme reliéfní portréty ředitelů ústavu. Po schodech vyjdeme do nejreprezentativnější místnosti domu – secesního sálu, ve kterém byla původně kaple.

Přímo pod ním jsou tělocvičny a ještě pod nimi v suterénu bazén, na jehož dně najdeme i dnes zbytek usazenin upomínající na povodně v roce 2002. Procházíme i horní patro, ve kterém jsou kanceláře, nad kterými byly původně i byty ředitele a tajemníka ústavu.

Areál v roce 2019 převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A co s ním plánuje? „Udělali jsme si analýzu a i vzhledem k tomu, že sídlí přímo proti Strakově akademii, vyšlo nám, že dává smysl sem umístit některé odbory Úřadu vlády. Samozřejmě bude třeba budovu výrazně zrekonstruovat, což bude stát odhadem vyšší stovky milionů korun,“ říká mluvčí úřadu Radek Ležatka. Podle něj najde využití nejen secesní sál, ale i tělocvičny, otázka budoucnosti bazénu je ale zatím otevřená.

Alena Rokosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme