Na největší přehlídce arabské literatury v Káhiře rezonuje rostoucí odpor proti islamismu
Boj s islámským extremismem se v arabských zemích svádí i v kultuře. Jedním z největších kolbišť je Mezinárodní knižní veletrh v Káhiře. Někteří vystavovatelé na letošním ročníku stáhli tituly několika islamistických autorů. Vedly je k tomu negativní reakce veřejnosti. Na trhu se objevily i nové arabské překlady českých románů.
„Tento rok jsme úplně v šoku. Letos je maximální návštěvnost. Myslím, že není pravda, že Egypťané nečtou. Čtou. Tento rok se zvýšil počet nových nakladatelů, mladých autorů a je velký zájem. Dokazuje to, že lidi čtou, ale potřebují na to podmínky. Nové myšlenky, nápady,“ komentuje s optimismem letošní knižní veletrh překladatel Chálid Biltágí.
Z desítek stanů a stánků na hlavním káhirském výstavišti nosí ženy i muži všech věkových kategorií igelitky plné knížek. Je to úplné nákupní šílenství. Mezi zákazníky kličkují nosiči s rudly a neustále do stanů přivážejí čerstvé a tiskárnou vonící balíky knih.
„Tento rok klesl zájem o náboženskou a politickou literaturu a zvýšil se zájem o prózu. A to je fantastické, to nikdy předtím nebylo. Některá nakladatelství musela během veletrhu až třikrát dotisknout,“ dodává Chálid Biltágí.
Na největší přehlídku arabské literatury v Káhiře se podíval blízkovýchodní zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Sám se přitom na letošní nabídce prózy podílí. U nakladatele Šerífa Bakra letos vydal dva nové překlady z češtiny.
„Letos tu máme dva nové české tituly. Knížku, kterou jsme nazvali Detox a kterou napsala Zuzana Brabcová. A potom knížku od Petry Hůlové, které jsme dali název Stalo se v Krakově. Jsou to dva romány z nejsoučasnější české prózy,“ říká nakladatel Šeríf Bakr, který se na v Egyptě méně známé literatury specializuje.
Arabské tituly knížek českým originálům neodpovídají. Detox je překlad románu Stropy Zuzany Brabcové a Stalo se v Krakově je zase knížka Strážci občanského dobra od Petry Hůlové.
„Ještě jsem si je nestačil přečíst, vydali jsme je jen týden před veletrhem. Přehlédl jsem ale část překladu po práci redaktorů. Detox je podle mě hodně těžké čtení. Čtenář neví, co se skutečně děje a co se odehrává jen v myšlenkách hrdinky. Je to nejen těžké čtení, ale byla to nesmírně obtížná práce i pro překladatele. Chálid se u toho pořádně zapotil a také redaktor mi říkal, že na konci knihy byl už na zhroucení,“ směje se nakladatel Šeríf Bakr.
Svůj stánek má na káhirském veletrhu také český festival Svět knihy. Dělá tu určitou propagaci, protože Egypt bude v květnu v Praze čestným hostem.
Boj proti islamismu na papíře
Zájem o islámskou literaturu podle mnohých sice poklesl, stále ale převyšuje odbyt beletrie. Mnohé stánky tak nabízejí klasická náboženská díla, některá vázaná ve zdobné kůži, jiná v paperbacku.
Výjimečný je mezi nimi nakladatel Vá´il Mulla. Uvědomuje si, že proti náboženskému extremismu je třeba bojovat i na papíře a vydává tak práce současných reformních myslitelů.
„Žijeme teď ve věku islámského fundamentalizmu. V Iráku, v Jordánsku, i tady v Egyptě. Fundamentalismus teď vládne. Jedno arabské přísloví říká: ‚mrtví nám vládnou ze svých hrobů‘. Ti mrtví, to jsou dávní islámští duchovní, kteří žili před více než 1000 lety a ještě dnes nás ovládají. To je opravdu špatné,“ myslí si o současné situaci nakladatel Vá´il Mulla.
„Jak známo, v arabském světě se nejvíce prodává literatura náboženská. A to literatura založená na starých školách a starém myšlení. Všechno jsou to klasické směry staré tisíc let. Cílem toho diskurzu je utužení fundamentalismu a extremistických myšlenek. Podle mě je to právě tento diskurz, který dal myšlenkový základ tak zvanému Islámskému státu a vahhábismu. Širokou nabídku této literatury chápu: nakladatelé se chovají tržně a reagují na poptávku,“ říká Vá´il Mulla.
Na pultě má několik titulů od egyptského myslitele Alího Mabrúka. Ten ve svých pracích ukazuje, jak extremisté využívají korán a šaríu jen jako nástroj ve svůj vlastní prospěch. Za strnulost a obhajobu středověkých islámských myšlenek kritizuje i al-Azhar, který bývá jinými veleben jako strážce umírněného islámu.
„Mým úkolem je poskytnout tady alternativní pohledy, alternativní diskurz. Jestli čtenáře přesvědčí, nebo ne, to už já neovlivním. Budu rád, když ho to alespoň dovede k hlubšímu zamyšlení, ale nemůžu nikoho k ničemu nutit,“ uvědomuje si káhirský nakladatel Vá´il Mulla, že k reformě islámského náboženského myšlení povede ještě dlouhá a nejistá cesta.
Mezi vystavovateli i zákazníky největší přehlídky arabské literatury přesto panuje shoda, že letošní ročník měl zase o trochu svobodnějšího ducha.
