Drahoš se chce v čele AV zaměřit na získávání financí a spolupráci jednotlivých oborů
Akademická obec chce, aby v jejím čele dál stál Jiří Drahoš. Stávajícího šéfa Akademie věd podle očekávání drtivou většinou hlasů znovu zvolil dnešní sněm. Nyní návrh kandidáta na předsedu dostane k projednání vláda, poté ho jmenuje prezident republiky. Příští rok by měla mít největší výzkumná organizace s desítkami ústavů rozpočet zhruba 4,4 miliardy korun. V následujících letech 2014 a 2015 se předběžně počítá s rozpočtem o dvě stě milionů vyšším.
Jsme svědky škrtů ve všech resortech, ve vědě nevyjímaje. Pane profesore, v předvolebním projevu jste řekl, že jste se po celé dosavadní funkční období snažil odvrátit destabilizaci Akademie věd bojem proti snahám krátit jí dotace. Jak daleko je v současnosti k ideálnímu stavu?
Z obecného pohledu by bylo ideálním stavem, kdyby rostl rozpočet na vědu a výzkum globálně v našem státě. Konstatoval jsem, že stagnuje a v rámci tohoto rozpočtu klesá rozpočet Akademie věd. To znamená, že prvním a klíčovým krokem by bylo navyšování rozpočtu na výzkum. Druhým, neméně důležitým krokem, by bylo daleko logičtější přerozdělení uvnitř stávajícího rozpočtu.
Předpokládám, že Akademie věd jako instituce, která reprezentuje kvalitní výzkum v tomto státě, by měla podle všech logických zásad dostat více peněz než v současné době.
Které vědní obory jsou z vašeho pohledu nejvíce postiženy nedostatkem peněz?
Akademie věd pěstuje vědu od humanitních disciplín až po technické vědy. Jistou výhodou humanitních oborů je, že přece jen nepotřebují nákladné přístroje. Tyto obory potřebují samozřejmě infrastrukturu, data, knihovny, knihy, ale přece jen to není tak experimentálně náročné, takže z mého pohledu jsou krácením rozpočtu logicky o něco více postiženy obory, které vyžadují náročné experimentální aparatury, které kupujeme za světové ceny. Nemáme žádné slevy jen proto, že jsme Češi nebo nemáme dostatek peněz v rozpočtu. Takže určitě přírodovědné a technické obory jsou v tomto směru více postiženy.
Ve kterých oborech naopak, i přes finanční problémy, dokážou čeští vědci držet krok se světem?
Těch oborů je celá řada. Skoro v každém ústavu by se našla skupina lidí, která má minimálně velmi nadprůměrnou úroveň, v řadě oborů světovou. Ale určitě máme kvalitní světové fyziky, máme vynikající chemiky, máme historiky na evropské úrovni, tam se to těžko se světem poměřuje, máme výtečné biology, máme velmi dobré lingvisty. Opravdu je to celá plejáda, a to nepřeháním. Skoro všude bych našel určité týmy lidí nebo jednotlivce, kteří jsou na velmi vysoké úrovni, nebojím se říci na světové úrovni.
Jak je těžké za stávající situace stimulovat ty nejlepší, zejména mladé vědce, jak je přilákat k vědě a v případě odchodu ze země zpět?
Jiří Drahoš se narodil v roce 1949 v Českém Těšíně. Vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, v roce 1994 se habilitoval pro obor chemické inženýrství na VŠCHT a v roce 1999 obhájil doktorát věd. V roce 2003 byl jmenován profesorem. Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, postupně jako vědecký pracovník, vedoucí vědecký pracovník a zástupce ředitele. V letech 1996 až 2003 stál v čele ústavu, v letech 2005 až 2009 byl místopředsedou AV. V čele Akademie věd nahradil Václava Pačese. Drahoš byl zvolen jednomyslně. Z 238 přítomných členů sněmu s platnými hlasy odevzdalo hlasovací lístky 196 účastníků, z nichž 172 hlasovalo pro Drahoše, 14 bylo proti a deset se hlasování zdrželo.
Je to samozřejmě problém. Opakovaně jsem říkal, že nevidím úplně zásadní problém jak přilákat třeba lidi za stáží v zahraničí zpět. Kdo chce přijít, ten se vrátí. Kdo nechce přijít, protože má od přírody světoběžnou náturu, tak zůstává venku. Ale i tito lidé jsou velmi cennými kontaktními body. V drtivé většině s nimi jejich bývalí kolegové spolupracují.
To, co je horší, je, že destabilizace výzkumné scény, neustálé dohady o tom, kolik kdo bude mít peněz, a jestli se bude hodnotit podle kafemlejnku nebo podle něčeho jiného, to je špatná zpráva pro všechny, kteří o vědě uvažují jako o svém budoucím povolání. Když už jednou člověk k vědě přičichne a začne ji dělat, tak samozřejmě může skončit v zahraničí, může skončit tady, ale už jednou v tom oboru pracuje. Nemotivující to může být pro lidi, kteří stojí na určitém rozmezí a říkají si, zda mají dělat vědu, nebo mají jít do byznysu.
Jaké další cíle, vedle už zmíněných finančních otázek, si kladete do dalšího období?
Klíčovou záležitostí pro mé příští funkční období a pro období příští akademické rady, která bude svolaná v březnu příštího roku, je nová strategie Akademie věd na léta 2014 až 2020. Daleko více bychom chtěli využít synergie jednotlivých oborů v akademii věd. To je věc, kterou nemůže nabídnout žádná univerzita v té šíři, jako ji má Akademie věd.
