Lékaři i vědecké studie nás přesvědčují, že pro své zdraví nemůžeme udělat nic lepšího než shodit přebytečné kilogramy. Na obzoru se ale objevil malý mráček v podobě přetrvávajících škodlivin z životního prostředí.

17:00 8. září 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Perzistující organické sloučeniny (persistant organic pollutants, POPs) jsou chemicky stabilní látky umělého původu, které mohou v životním prostředí a potravním řetězci setrvávat po velmi dlouho dobu. Patří k nim například DDT, dioxiny a polychlorované bifenyly. Asi každý z nás si na některé z těchto látek „pochutnal“ v mléčných výrobcích, rybách nebo v mase. Výskyt těchto látek někteří odborníci dávají do souvislosti s chronickými onemocněními a nárůstem počtu případů diabetu, rakoviny a demence.

Jihokorejští vědci teď odhalili další potenciální problém, který se týká zejména obézních lidí. Perzistující organické sloučeniny se hromadí v tukové tkáni, kde zřejmě člověku nijak neškodí. Co se však stane, pokud se obézní člověk odhodlá k dietě a zvýšenému pohybu? Tuková tkáň se začne spalovat a perzistující organické látky, které člověk střádal třeba celá desetiletí, se uvolňují do krve. Vědci dlouhodobě sledovali koncentraci perzistujících organických látek v plazmě víc než 1000 lidí ve věku nad 40 let. Nejvyšší koncentraci našli u lidí, kteří během jedné dekády ztratili na váze více než 10 kg. Naopak nejnižší hladina byla u lidí, kteří oněch 10 kg nabrali. Jak vysoká by musela být koncentrace POPs v krvi k tomu, aby se projevily nějaké škodlivé účinky, zatím nikdo neví.

Zdroj: International Journal of Obesity

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít