Vědci poprvé zmapovali genom rakoviny plic a kůže

Britští vědci z Wellcome Trust Sanger Institute v anglickém hrabství Cambridgeshire zmapovali vůbec poprvé genetické kódy dvou nejrozšířenějších typů nádorů - kůže a plic. Podle odborníků může objev vést k revoluci při diagnóze a léčbě rakoviny i při její prevenci.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

DNA

DNA | Foto: National Human Genome Research Institute

Angličtí vědci zkoumali několik let dva nejrozšířenější typy rakoviny ve Velké Británii, tedy kůže a plic, a pod dlouhém výzkumu se jim podařilo identifikovat celý genetický řetězec nádorů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O objevu britských vědců hovořil ve vysílání Rádia Česko spolupracovník Ivan Kytka

Poznávací metoda spočívala v tom, že porovnávali genetický řetězec rakovinotvorné a zdravé káně u dvou pacientů, jednoho pětačtyřicetiletého a druhého pětapadesátiletého.

Při zkoumání byli vědci schopni odhalit 23.000 genetických změn u rakoviny kůže a 33.000 změn u rakoviny plic. Ne všechny změny jsou rakovinotvorné, rozdělují se na takzvané cestující, které nejsou hnacím motorem nádorů, a na "řidiče", kteří naopak v tkáni vyvolávají zhoubné bujení.

Cesta k pacientovi potrvá roky

Většina britských médií označuje zprávu z Wellcome Trust Sanger Institute jako průlom v léčbě rakoviny. S tím souhlasí i předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček. Jak ale upozornil ve vysílání rádia Česko, cesta z laboratoře ke klinickému využití potrvá ještě řadu let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s předsedou České onkologické společnosti Jiřím Vorlíčkem pro Rádio Česko

"Obecně je průlom to, co se v současné době děje kolem molekulární biologie, kolem genomu. Budou vyvinuty léky, které budou působit cíleně. Podotýkám ale pro občany, aby neměli naděje, že se něco stane zítra nebo pozítří. Vývoj nového léku trvá deset let," připomněl Vorlíček.

V Česku je rakovina plic na prvním místě mezi nádorovými onemocněními v počtu úmrtí u mužů. Její nebezpečí spočívá hlavně v tom, že svými příznaky je průkazná až v pozdních stádiích.

Právě znalost genetického kódu rakovinných buněk může podle Vorlíčka přispět i ke včasnějšímu odhalení nemoci. "Je možné, že v budoucnosti budou vyvinuty testy, které nám na podkladě genetického vyšetření naznačí, že se někde rakovina začíná vyvíjet," dodal Vorlíček.

Očekává se průlom u dalších druhů

Deset zemí, v nichž je výzkum rakoviny na nejvyšší úrovni, vytvořilo před lety konsorcium pro výzkum rakovinového genomu. Britský výstup publikovaný v časopise Nature je prvním z řady.

Například japonští vědci v této době zkoumají rakovinu jater, v Indii se zase zaměřují na nádory ústní dutiny, v Číně studují rakovinu žaludku a Američané mají na starosti v rámci výzkumu rakovinu mozku, vaječníků a slinivky břišní.

Vorlíček se domnívá, že se brzy podaří dekódovat DNA i u těchto druhů. "Princip bude stejný, je to jenom spousta práce, kterou je třeba vynaložit. Jestliže se podařilo zjistit změny u jednoho druhu rakoviny, tak nepochybně se zjistí změny u jiného," podotkl předseda České onkologické společnosti.

Výstupy těchto výzkumů by měly být známy do roku 2013, i když se očekává, že na základě postupně zveřejňovaných závěrů bude možné přenášet některé zkušenosti z laboratoří už do praxe, ať už jde o vývoj nových léků, či léčbu upravenou na míru pro jednotlivé pacienty podle jejich genetického vybavení.

Martin Hromádka, Alena Adamcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme