Demonstrace na Ukrajině se šíří do regionů, Janukovyč nabízí ústupky

Vlna protivládních demonstrací se z Kyjeva rozšířila do dalších ukrajinských regionů. Podle opozice je pod její kontrolou téměř celý západ Ukrajiny. Demonstrace proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče už hlásí také východ země. To v ukrajinské metropoli radikální protivládní demonstranti opustili budovu ministerstva spravedlnosti. Ministryně spravedlnosti Olena Lukašová předtím pohrozila, že požádá bezpečnostní radu o schválení mimořádných opatření.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinští demonstranti se zabarikádovali v centru Kyjeva | Foto: Martin Dorazín

Skupina aktivistů z organizace Věc veřejná opustila po vyjednáváních budovu ministerstva spravedlnosti dnes odpoledne na naléhání hlavní části ukrajinské opozice.

Ta to nakonec označila za svévolnou akci, se kterou nemá nic společného. Na místě bylo několik poslanců za stranu Vlast vězněné expremiérky Julije Tymošenkové, kteří obsazení budovy označili za zbytečný krok.

Přehrát

00:00 / 00:00

O aktuálním dění na Ukrajině informuje z Kyjeva zahraniční zpravodaj ČRo Martin Dorazín

„Dosáhli jsme dohody, že se členové organizace Veřejná věc z této budovy stáhnou. Její obsazení nebylo to nutné - šlo zřejmě o emocionální reakci těchto aktivistů,“ řekl člen strany Vlast Andrej Senčenko. Od akce se distancoval i šéf Euromajdanu.

V budově ministerstva spravedlnosti jsou nyní zaměstnanci ministerstva. Zjišťují, jestli se nepoškodilo něco dalšího kromě vchodových dveří, skel a haly. Zítra by instituce měla opět začít normálně fungovat.Vyhlášení výjimečného stavu se prozatím podařilo zažehnat.

„Nikdo z těchto hrozeb neomdlí. Už se objevily několikrát. De facto už výjimečný stav máme dávno, protože vláda nerespektuje žádné zákony,“ dodal Andrej Senčenko.

Budova ministerstva zemědělství ale nadále slouží jako jeden ze štábů opozičních aktivistů. Tu ani další státní budovy demonstranti opustit nemíní.

Protivládní demonstrace na Ukrajině vypukly na konci listopadu loňského roku kvůli tomu, že prezident Viktor Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií. Opozice se tak obává příklonu země k sousednímu Rusku. Požaduje rezignaci prezidenta i premiéra Mykoly Azarova a předčasné volby. Ti to odmítají, jsou však ochotni s opozicí jednat.

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč pozval i dnes večer k jednání zástupce opozice. Potom, co se o víkendu přidaly ke vzbouřenému Kyjevu ve větší míře i další regiony, je připravený k některým ústupkům.

Opozičním předákům slibuje místa ve vládě a mluví o možnosti demise kabinetu. Protestující ovšem žádají především demisi hlavy státu a zrušení zákonů přijatých 16. ledna, které omezují svobodu slova a shromažďování.

Z vládní Strany regionů ale zaznělo, že zítra na mimořádném zasedání parlamentu – na němž by se mohlo jednat také o demisi vlády premiéra Nikoly Azarova – nebudou poslanci této strany navrhovat zrušení těchto zákonů, pouze jejich modifikaci. Opozice tvrdí, že zákony musejí být zrušeny jako celek.

Vytrhaná dlažba, hořící pneumatiky, zápach. V Kyjevě to vypadá jako v pekle

Číst článek

Sporných věcí mezi vládou a opozicí je ještě hodně. Jsou to například stále ještě obsazené budovy oblastních rad jednotlivých provincií. Lidé, kteří nejsou pod kontrolou centrální opozice v Kyjevě, rozhodně nemíní opustit to, co už ovládli.

Demise prezidenta zřejmě není aktuální

Politický geograf Michael Romancov neočekává, že by demise prezidenta byla nyní reálná. „Nicméně v neděli bylo oznámeno, že zásadní jednání proběhnou v úterý. Mohlo by dojít s nad k nějakému průlomu, který by pomohl uklidnit situaci a zastavit fyzickou konfrontaci. Co se bude dít dál, je těžké říct,“ soudí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byl Michael Romancov, politický geograf

V souvislosti s děním na Ukrajině se také začíná mluvit o hrozbě rozdělení země na východní část orientovanou na Rusku a západní, proevropskou Ukrajinu.

„Hrozba rozdělení je přítomná od začátku 90. let, objevovala se po každých prezidentských a parlamentních volbách. Teď je to aktuální kvůli tomu, co se děje v ulicích. Ale v okamžiku, kdy násilí z ulic zmzí, se to myslím vrátí do starých kolejí. Nevidím to jako bezprostředně hrozící scénář,“ hodnotí Michael Romancov.

Nepopírá však, že Česka by se mohla situace na Ukrajině bezprostředně týkat ve chvíli, kdy by násilí v zemi eskalovalo. Česká republika by – vzhledem ke geografické blízkosti i množství Ukrajinců, kteří v ní žijí – byla zřejmě jedním ze států, kam by směřovali uprchlíci.

Demonstrace na Ukrajině | Foto: ČTK

Martin Dorazín, Veronika Sedláčková, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme