Stromy v květináčích mají v Děčíně snížit prašnost, je druhá nejvyšší v kraji
V Děčíně se objevily obří květináče, ve kterých porostou stromy. Mají zmenšit prašnost, která je ve městě druhá nejvyšší v Ústeckém kraji. Lidé ale zahradnické kontejnery na chodnících nechtějí. Pozastavují se také nad tím, že listnaté stromy v zimě přece nemají listy.
Místním vadí na oranžových plastových bednách hned několik věcí. Podle některých nepasují do centra města, dalším vadí, že si je lidé pletou s popelnicí.
„Je to nepraktické. Tamhle nahoře u obchodu je autobusová zastávka a tyhle bedny. Když tam stojí lidi na autobus a chce projet kočárek, navzájem si překáží,“ říká jedna z obyvatelek Děčína.
Podle radního Waldemara Grešíka z Volby pro město ale všude zůstalo tolik místa, aby se pohodlně vyhnuly dva kočárky.
Výsadba stromů v centru města, Kamenické a Bynovské ulici stála šest milionů korun a většinu peněž město získalo od ministerstva životního prostředí. Navíc prý ušetřilo peníze, které by stálo zakopávání stromů na ulicích, kde se křižují sítě vody nebo třeba elektřiny.
Lidé ale říkají, že listnaté stromy jsou v zimě, kdy se dýchá nejhůře stejně k ničemu.
O nových kontejnerech se stromy v děčínských ulicích natáčela reportérka Iva Zítková
„To je sice pravda, ale i kdybychom tam dali jehličnaté stromy, tak ty neabsorbují prach. Sice by to bylo možná estetičtější, ale ten účel by to nesplnilo ani v zimě,“ vysvětluje radní Grešík.
Ochranu před smogem město potřebuje, podmínky jsou tam druhé nejhorší v kraji. Na částice prachu se podle Heleny Plaché z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu zachytávají ještě škodlivější věci, například těžké kovy nebo těkavé organické látky.
„Ty mají mnohem větší dopad na zdraví než jenom ty vlastní prachové částice,“ dodává Plachá.
Nejvíc prachu se do ovzduší dostává z průmyslu, dopravy a topením. Prach se pak stále víří a zeleň je dobrý způsob, jak ho zachytávat. Ještě lepší než stromy jsou ale podle Plaché velké travnaté plochy.
