Rodák z Třebíče zachránil stovky židovských dětí v koncentračním táboře
I Vysočina má svého českého Nicolase Wintona. Třebíčský rodák Antonín Kalina v koncentračním táboře v Buchenwaldu zachránil stovky židovských dětí. Sehnal jim oblečení a jídlo a v dokumentech změnil víru z židovské na křesťanskou.
„Dokázal zachránit kolem tisícovky židovských chlapců,“ říká o Antonínu Kalinovi ředitelka židovského muzea Dáša Juráňová.
Za komunismu se o hrdinském činu Antonína Kaliny mlčelo, byl totiž členem KSČ. A to je také důvod, proč jeho příběh zůstal zapomenutý.
„V podstatě z toho vyplynulo, že je to třebíčský rodák, který byl během druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald,“ vysvětluje Juráňová.
Kalina využil toho, že od roku 1944, po bombardování Buchenwaldu, neexistovala centrální kartotéka vězňů. To byla velká výhoda, a tak začal falšovat dokumenty.
„Tak vlastně začal vydávat živé za mrtvé. Přepisoval jejich jména na méně židovsky znějící tak, aby je Němci nemohli rovnou posílat na smrt,“ dodává Juráňová.
Kalina shromažďoval děti v bloku s číslem 66. Když začaly transporty na smrt, tak si například vymyslel, že uvnitř bloku řádí tyfus. Na dveře dal velkou ceduli s varováním a Němci se pak báli vstoupit dovnitř.
Vyhlazování skupin obyvatel se děje i dnes, zaznělo na připomínce obětí holocaustu
Číst článek
„Když dali takovouhle ceduli na dům, tak byla větší pravděpodobnost, že se jim nacisté vyhnou, protože samozřejmě nechtěli onemocnět. Do takových baráků vstupovali méně nebo výjimečně. Ti lidé pak byli chráněni,“ popisuje ředitelka muzea.
Nedávno získal Antonín Kalina ocenění in memoriam Spravedlivý mezi národy. Je to jedno z nejvýznamnějších ocenění, které uděluje památník Yad Vashem v Izraeli.
