Z gymnázií mizí latina. Chybí pak budoucím lékařům nebo právníkům
Podle statistických údajů se ještě v roce 2000 setkalo s latinou na gymnáziu bezmála 12 tisíc studentů. V loňském školním roce to už byla jen polovina. Výuka jazyka ale chybí uchazečům o studium práv či medicíny.
Zatímco v 90. letech zažíval tento jazyk boom, současné počty studentů latiny výrazně klesají.
Podle Lubora Kysučana z olomoucké filozofické fakulty souvisí změny se společenským vnímáním latiny i rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia platným od roku 2009.
„Tím, že školy stále více reagují na poptávku veřejnosti, tak latinu nezavádějí, protože veřejnost o ni příliš nestojí,“ vysvětluje Kysučan. Podle něj chybí také ucelená školská politika, která by stanovila, co mají gymnázia učit.
Veletrh Gaudeamus pomůže s pomaturitním i celoživotním vzděláváním
Číst článek
Většina škol tak nabízí jen nepovinné kroužky pro maturanty. Trend potvrzuje i učitelka Gabriela Piáčková ze Slovanského gymnázia v Olomouci. Zatímco v 90. letech studenti v rámci humanitní větve měli hodiny latiny povinné, klasická výuka tohoto jazyka letos ve škole úplně chybí.
„Latina se učila v rámci humanitní větve druhý a třetí ročník takzvaného vyššího gymnázia dvě hodiny týdně. Pak ještě byla možnost maturity z latiny, pokud ve čtvrtém ročníku absolvovali seminář,“ dodává učitelka Piáčková.
Absenci latiny pak těžko dohánějí studenti na vysokých školách – především medici a budoucí právníci. Pro své studium totiž alespoň základy latiny nutně potřebují.
„Myslím si, že je to škoda, protože pro někoho, kdo se připravuje na školy jako je právnická nebo lékařská fakulta, tak pokud se tomu chce věnovat, tak se mu to hodí,“ potvrzuje student olomouckých práv Jakub Miklas.
Souhlasí s ním i jeho spolužačka Šárka Ocelíková. „Hodí se to, člověk to pozná, že už se s tím někdy setkal. Než to vidí tady na těch právech,“ dodává studentka.
