Zástupci koalice a církví jednají o možných změnách v restitucích

Zástupci ČSSD, ANO a církví se znovu sešli kvůli církevním restitucím. Obě politické strany chtějí snížit náhrady za nevydaný majetek zhruba o 13 miliard korun. Poslední člen vládní koalice, KDU-ČSL nic měnit nepotřebuje. Pokud ale církve na úravu restitucí kývnou, lidovci dohodu také podpoří.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kaplička s křížem

Kaplička s křížem | Foto: Jana Šustová | Zdroj: Český rozhlas

Místopředsedkyně sociální demokracie Alena Gajdůšková vysvětlila, jak vyjednávací tým obou stran přišel k částce 13 miliard, o níž chtějí snížit náhrady církvím za nevydaný majetek:

„Je to rozdíl mezi výpočtem, který pravděpodobně udělali ti, kteří připravovali zákon o vyrovnání s církvemi a poté podepsali smlouvy, což byl pan bývalý premiér Nečas a vláda ODS a TOP 09, a výpočtem, který udělali naši experti podle zprávy o stavu zemědělství, kde byly uvedeny ceny zemědělských pozemků a lesní půdy,“ uvedla Gajdůšková.

Přehrát

00:00 / 00:00

S čím šly jednotlivé strany do dnešního jednání o církevních restitucích, zjišťovala redaktorka Lenka Jansová

Politické strany se také chtějí domluvit na snížení částky, která by zohledňovala inflaci, a na takzvaném účelovém zavázání náhrad. Církve by tak peníze sice dostaly, ale nemohly by je použít na cokoli. Například by je musely investovat do rekonstrukce památek.

A právě to je věc, na kterém by se strany dnes mohly nejspíš dohodnout. Naznačuje generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub:

„Vždycky je důležité zdůraznit, že to nejsou dotace ze strany státu, je to vrácení ukradeného majetku. A my jsme otevřeni transparentně informovat společnost, jak z toho, co je naše a co nám bylo po 70 letech vráceno, společnosti pomáháme,“ říká Holub.

Církvím vadí zveřejnění požadavků před jednáním

Jinak ale jednání zřejmě bude dost napjaté. Už proto, že si církve stěžovaly, že politici své požadavky zveřejnili předem. Prý tím porušili dohodu mluvit o detailech až po jednání. Církvím totiž tyto tahanice dost škodí. Jak to vnímá římskokatolická církev, přibližuje kardinál Miloslav Vlk, který se o církevní restituce léta snažil:

„Soud má rozhodnout o oprávněnosti toho požadavku. Čili zákon dává církvi právo žádat v těch a v těch situacích majetek zpět , a když ta instituce povinná vydat majetek bude proti, tak potom musí rozhodnout soud,“ vysvětluje kardinál Vlk.

Církve mají podle zákona o majetkovém vyrovnání dostat nemovitý majetek, o který je připravil komunistický režim. A to v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Postupně zmizí příspěvek státu na jejich podporu.

Dnešní druhé jednání probíhá v Domově svaté rodiny v Praze. Jde o neziskovou organizaci, která pomáhá mentálně postiženým lidem. Politiky tam k jednání pozval generální sekretář biskupské konference Holub. Chce jim v praxi ukázat, jak katolická církev nakládá s majetkem.

S církvemi se politici dvou současných vládních stran společně vůbec poprvé sešli už ve středu.

Církevní restituce | Foto: ČTK

Jana Čermáková, Lenka Militká, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme