Kyberšikana přivádí stále častěji děti i jejich rodiče do ordinací psychologů

Pedagogy a hlavně děti druhých stupňů základních škol stále více trápí kyberšikana. Psychické i fyzické týrání násilníci nahrávají na video a vyvěšují na blogy nebo sociální sítě. Útrapy obětí se tak ještě stupňují a ordinace psychologů se stále častěji plní dětmi a jejich rodiči.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dítě u počítače | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Zatímco dříve se tloukli kluci na záchodcích a trauma si odnášela oběť šikany jen domů, dnes se na ni mohou dívat tisíce lidí. Internet je plný takových záznamů a filmů. Vložit video tam dnes může každý. A tím je kyberšikana nebezpečnější.

„Nahrání nějaké šikany v prostředí školy i mimo ni může způsobit velké trauma pro dítě. Kvůli sociální síti je to v dnešní době opravdu velký problém. Setkáváme se s tím hodně často,“ potvrzuje Josef Láznička, speciální pedagog z jihlavského speciálně pedagogického centra.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ordinace psychologů se plní dětskými oběťmi kyberšikany. Jaká je situace na Vysočině zjišťovala redaktorka Olga Štrejbarová.

Nahrát a pak zveřejnit se dá cokoli. Agresoři například nutí oběť vypít čaj z vylouhované vlastní ponožky a podobné posměšné úkoly. Časté jsou i texty na facebooku typu: nikdo tě nemá rád, mezi nás nepatříš. I to je podle Lázničky šikana, která má na dítě obrovský psychický dopad.

„Vystrnaďování z party, nezájem dětí o toho druhého. On se díky těm sociální vztahům nedokáže třeba začlenit do party,“ popisuje. Obětí šikany se podle něj stávají nejčastěji žáci druhého stupně základní školy.

Těmi, kdo ubližují, jsou prý nejčastěji přespříliš sebevědomí a drzí kluci, kteří chtějí být středem pozornosti. Výjimkou nejsou ale ani dívky.

Jeden takový případ Český rozhlas zaregistroval a maminku šikanovaného dítěte poprosil o rozhovor. Přišla ale jen písemná odpověď:

„Nezlobte se, ale teď jsme se z toho vyhrabali a ještě nemůžu. Kdyby probíhalo natáčení někdy později na toto téma, ráda vám něco povím. Včera Pavlínka poprvé přišla ze školy nadšená, že se jí Lenka omluvila. Ten měsíc byl fakt šílený a určitě bych tam zatím jenom brečela. Omlouvám se….“

Podle Jozefa Lázničky, by měl rodič, který zjistí, že s dítětem není něco v pořádku, že nechce chodit do školy, situaci ohlásit ve škole. „Rozhodně to nahlásit ve škole výchovnému poradci nebo metodikovi prevence. Nebát se že bude vypadat, že dělá dusno, to vůbec ne. To je normální, že to nahlásí,“ zdůrazňuje.

Olga Štrejbarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme