Bourání obcí kvůli těžbě uhlí si nepřeje 68 procent občanů, zjistili ekologové

O limity těžby hnědého uhlí na severu Čech vedou dlouholetý spor těžaři, ekologové a obyvatelé obcí postižených těžbou. Podle nejnovějšího průzkumu více než dvě třetiny obyvatel Česka nechtějí, aby se kvůli těžbě hnědého uhlí bouraly další obce. Právě tomu měly územní limity z roku 1991 zabránit, těžaři se ale snaží o jejich prolomení, podporuje ho i Ústecký kraj.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zámek Jezeří nad propastí uhelného dolu.

Zámek Jezeří nad propastí uhelného dolu. | Foto: Tomáš Adamec

„68 procent občanů České republiky odmítá bourání obcí kvůli těžbě hnědého uhlí. Vyplývá to z výsledků nového průzkumu veřejného mínění, který zpracovala agentura Ipsos,“ říká Jan Rovenský z Greenpeace Česká republika. Pro částečné nebo úplné zachování limitů těžby se vyslovilo skoro 66 procent respondentů.

Sociologové zkoumali názor veřejnosti i na případné obnovení vyvlastňovacích paragrafů v horním zákoně - 52 procent to úplně odmítlo. 28 procent by vyvlastňování omezilo pouze na nezastavěné pozemky, to znamená, že by nebylo třeba možné vyvlastnit domy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výsledcích průzkumu mluvila Eva Rajlichová

Hlavním cílem územních limitů je především chránit životní prostředí a krajinu. Minimálně to byl cíl bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala, který je na začátku devadesátých let prosadil.

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané. Jedná se o lokality v Ústeckém kraji - lom Bílina, Nástup-Tušimice (vlastník Severočeské doly, a. s.) a lom ČSA (vlastník Severočeská energetická, a. s., dříve Litvínovská uhelná - součást společnosti Czech Coal).

Vláda usnesením z roku 1991 chtěla zaručit městům a obcím, pod kterými leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány.

Zrušení limitů by v současnosti postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala také jen pár set metrů od okraje Litvínova.

Platnost územních limitů dlouhodobě zpochybňují těžařské firmy i elektrárenské společnosti. Argumentují zaměstnaností v regionu i energetickou soběstačností země.

Za pravdu jim dává i vedení Ústeckého kraje, hejtman Oldřich Bubeníček z KSČM prolomení limitů podporuje. Pro zrušení limitů se při návštěvě kraje vyslovil i prezident Miloš Zeman.

Podrobný průzkum mezi obyvateli Horního Jiřetína a Černic vypracovaný agenturou STEM dnes zveřejní i těžařská společnost Severní energetická, která vlastní velkolom ČSA.

Hnědé uhlí a lignit - využitelné zásoby v Česku | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Eva Rajlichová, mkp, Vanda Králová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme