Janukovyč požádal Moskvu o vojenskou pomoc, Putin ukončil manévry na západě Ruska
Odvolaný ukrajinský prezident Viktor Janukovyč požádal v dopise ruského prezidenta Vladimira Putina o vojenskou pomoc. Je to prý v zájmu „ochrany ruskojazyčného obyvatelstva“. Mezitím Putin nařídil po vojenských manévrech na západě Ruska stažení armády do míst její stálé dislokace. Podle ukrajinských zdrojů ale Rusko soustřeďuje vojenskou techniku poblíž západní hranice s Ukrajinou.
„Nezákonné převzetí moci v Kyjevě a na Majdanu vedlo k tomu, že se země ocitla na prahu občanské války. Na Ukrajině panuje chaos a anarchie, životy a bezpečnost lidí na jihovýchodě a na Krymu jsou ohroženy,“ zdůvodnil žádost o vojenskou pomoc Viktor Janukovyč.
„Obyvatelé tam jsou pronásledováni za jazyk a politické přesvědčení. Proto žádám o nasazení vojenských sil Ruské federace k zajištění legitimity, míru, zákona a pořádku, stability a ochrany ukrajinského lidu,“ citoval ruský vyslanec OSN Vitalij Čurkin na zasedání Rady bezpečnosti Janukovyčovo prohlášení.
Čurkin také prohlásil, že Viktor Janukovyč je jediný legitimní prezident Ukrajiny, kterého Moskva uznává.
Ruský zástupce čelil během zasedání Rady bezpečnostni výtkám západních diplomatů, že Rusko podle nich porušuje mezinárodní právo.
Například americká vyslankyně odmítla většinu tvrzení v Janukovyčově dopise. Podle ní neexistují žádné důkazy pro to, že životy etnických Rusů na Ukrajině jsou v ohrožení, jak tvrdí svržený prezident.
Česko chtělo v Bruselu prosadit tvrdší přístup vůči Rusku, jiné země ale byly proti
Číst článek
Putin nařídil vojákům návrat na základny
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil po vojenských manévrech stažení armády do míst její stálé dislokace. Podle ukrajinských zdrojů ale Rusko soustřeďuje velké množství vojenské techniky poblíž západní hranice s Ukrajinou. Rusko to zatím nepotvrdilo.
Podle vyjádření Moskvy nebyly manévry dokončeny kvůli nepříznivému počasí. Avšak ruský vyslanec OSN Vitalij Čurkin na zasedání Rady bezpečnosti uvedl, že Rusko může zvýšit počet svých vojáků na Krymu až na 25 000 mužů, protože je to součást dohody o základně černomořské flotily v Sevastopolu.
Pokud Ukrajina vyšle svá vojska na východ země, mohlo by to podle pozorovatelů využít Rusko jako záminku pro vstup na Ukrajinu.
Moskva popírá ultimátum ukrajinským vojákům na Krymu
Na Krymu mezitím ukrajinští vojáci obklíčeni ruskými jednotkami nervózně čekají na další vývoj. Podle některých informací jim Rusové dali ultimátum, aby se do dnešního rána vzdali. Moskva ale toto tvrzení odmítá.
Situaci přímo na Krymu sleduje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Ukrajinští vojáci na Krymu jsou prakticky odříznuti od okolního světa, přesto je řada z nich připravena se bránit. Ruské jednotky ale proti nim za celou uplynulou noc nepodnikly žádnou akci.
Po celém poloostrově se ale dále přesouvají kolony s vojáky, kteří ovšem nemají na sobě žádné označení. Nervózní atmosféra panuje i v oblastech, kde žijí menšinoví Ukrajinci a Tataři, kteří vždy vystupovali proti Moskvě:
„Náš národ Rusy nikdy nepozval, my chceme, aby naše děti žily v civilizovaném světě. A tím Rusko není," říká Mustafa Adabaši z města Bachčisaraj, někdejšího centra Krymského chanátu.
Ruská armáda už obsadila trajektový terminál na ukrajinské straně Kerčského průlivu.
Neklid se šíří i do dalších měst - Sevastopol, Nikolajev a Cherson požádaly o vstup do krymské autonomie a chtějí se připojit k referendu o rozšíření autonomních pravomocí. To by se mělo konat 30. března.
Polsko se kvůli Rusku bojí o svou bezpečnost, vyžádalo si mimořádnou schůzku NATO
Číst článek
