Důvěra ve vládu a sněmovnu se po volbách zdvojnásobila
Důvěra Čechů ve vládu a sněmovnu se po říjnových sněmovních volbách zdvojnásobila, ukázal to průzkum společnosti STEM. Členům nového kabinetu věří 47 procent a sněmovně 40 procent lidí. Z politických institucí nejvíce Čechů nadále věří prezidentovi, důvěra v něj ale od loňského září klesla těsně nad polovinu. Na nejvyšší úroveň za devět let vystoupala důvěra v Senát.
Při průzkumu loni v září členům vlády věřilo 28 procent Čechů a Sněmovně pětina dotázaných, po říjnových volbách se tak důvěra výrazně zvýšila.
„Po volbách vždycky občané dají vládě a parlamentním institucím podmínečnou důvěru. Je to takový postoj: Ukažte, co umíte, my vám to spočítáme, ale až posléze,“ říká ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Průzkum také ukázal, že členům nové vlády podle očekávání výrazně častěji důvěřují stoupenci vládních stran ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi příznivci Úsvitu, KSČM a ODS je podíl lidí vyjadřujících důvěru vládě zhruba dvoupětinový, mezi stoupenci TOP 09 čtvrtinový.
Poslanecké sněmovně důvěřují nejčastěji sympatizanti lidovců a ANO. Zato voliči ČSSD jen z poloviny.
„Je to tak trochu obraz váhavého postoje stoupenců ČSSD. Sociální demokracie má mnoho vlažných podmínečných příznivců. Zároveň její voličstvo citlivě reaguje na veškeré konflikty, které se v parlamentě odehrávají. Oni jako velká vládní pozitivní síla teď hrají novou roli. Trochu se tam projevuje rozčarování nad volebním výsledkem. Stoupenci ČSSD byli relativně zklamáni nepříliš výrazným vítězstvím,“ uvádí Hartl.
Podíl lidí důvěřujících Senátu stoupl od září do února jen mírně, z 33 na 36 procent dotázaných. Senát tak má největší důvěru od roku 2005.
„Senát krůček za krůčkem osvědčuje svoji roli pojistky v našem demokratickém systému. Je to taková důstojnější komora, kde nedochází k výraznějším střetům. Naši občané mají představu, že politika by měla být více konsenzuální, než dosud je. Myslí si, že jsme volili politiky proto, aby se spolu domluvili a ne aby nám dávali najevo, jak se vzájemně nesnáší,“ vysvětluje Hartl.
Zeman je daleko za Klausem
Důvěra v prezidenta Miloše Zemana klesla ze zářijových 59 procent na únorových 51 procent. Jeho důvěryhodnost je v porovnání s počátkem funkčního období předchůdce Václava Klause na výrazně nižší úrovni.
Prezidentu Zemanovi častěji důvěřují lidé starší 60 let, celkem 57 procent z nich. Z Čechů mladších než 30 let mu naproti tomu věří 42 procent a z lidí s vysokoškolským vzděláním 44 procent. Míra důvěry v prezidenta je také podle očekávání vyšší u lidí levicově orientovaných, stoupenců ČSSD a KSČM a příznivců KDU-ČSL a ANO.
