Češky unesené v Pákistánu jsou nezvěstné už rok. Nepomohla diplomacie ani vzkazy příbuzných
Přesně před rokem v Pákistánu zmizely dvě mladé Češky. Skupina ozbrojenců vyvlekla loni 13. března Antonii Chrásteckou a Hanu Humpálovou z autobusu, kterým cestovaly do Indie. Dívky neochránil ani policista, kterého si najaly pro větší bezpečnost.
Za co únosci chtějí Češky vyměnit, naznačili ve dvou videovzkazech. První se objevil po třech měsících. Antonie s Hanou na něm prosí o propuštění pákistánské neuroložky, kterou vězní USA.
Druhá nahrávka je z loňského srpna. To už únosci kamarádky rozdělili. Každá zvlášť mluvila třeba o zhoršujícím se zdraví. „Můj zdravotní stav se často mění, hlavně kvůli jídlu a vodě. Vyviňte co největší tlak na pákistánskou vládu, aby se domluvila s mými únosci,“ říkaly dívky na videu.
I rok od únosu věnují česká i pákistánská diplomacie případu pozornost. Detaily ale nechtějí z taktických důvodů komentovat. Mluvčí ministerstva zahraničí Johana Grohová pouze zrazuje zájemce od cest napříč Pákistánem. Odhaduje, že se tam každoročně ztratí stovky lidí.
„Riziko a napětí v Pákistánu je zvýšené od roku 2013 z důvodu eskalace sektářského násilí, po celé provincii Balúčistán se často unášejí právě turisté,“ upozorňuje Grohová.
Obě tehdy 24leté české turistky byly uneseny 13. března 2013 v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie. V červnu se na internetu objevilo video s unesenými Češkami pořízené údajně v polovině dubna. Obě ženy se v něm přimlouvají za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA.
Stejně jako dvě Češky přepadli v provincii Balúčistán ozbrojenci už v roce 2011 pár ze Švýcarska. Na svobodu se mladý muž s ženou dostali po osmi měsících. Vyprávěli o tom, že jim nikdo fyzicky neubližoval, ale že je únosci drželi na statku ve vedru a dávali jim špinavou vodu a k jídlu dvě vařená vajíčka denně.
Podle Tomáše Kociána, který v Pákistánu žil, jsou únosy většinou promyšlené. „Někdo jiný unáší a někdo jiný hlídá,“ říká.
Národnost turistů nehraje zásadní roli. V Balúčistánu se ztratili Dánové, Němci i Američané. Odhadnout nejde ani délku věznění. „Já vím o případech, které trvají už dva a půl roku, dva roky a rok a tři čtvrtě,“ poznamenává Kocián. Svět ale zná i případ, kdy turistu z Francie únosci propustili po měsíci.