Největší nález munice z druhé světové války zneškodnili pyrotechnici na Mostecku

Zatím největší nález munice z druhé světové války odkryli koncem loňského roku archeologové u Mariánských Radčic na Mostecku. V místech, kde za deset let bude pokračovat těžba uhlí, stály na konci války německé dělostřelecké základny, jejichž úkolem bylo chránit litvínovskou chemičku před vybombardováním.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sklad munice

Sklad munice | Foto: Archeologický ústav AVČR

„Díky naprostému nedostatku paliv německé armády se právě zde rozhodovalo, jak dlouho budou ještě německé jednotky bojeschopné. Zda se budou německé tanky urychleně přesouvat na frontu, zda bude ještě fungovat německé letectvo,“ vysvětluje Michal Burian z Vojenského historického ústavu, jaký význam měla pro Němce chemička v Litvínově na konci druhé světové války.

Kvůli obraně chemičky Němci vybudovali síť několika postavení protiletadlového dělostřelectva. Jedno z nich objevili archeologové u Mariánských Radčic.

Přehrát

00:00 / 00:00

O unikátní nález munice se zajímal reportér Jan Beneš

„Kanóny byly uspořádány do pěti úhelníků nebo šesti úhelníků. Vždycky jeden nebo dva byly uprostřed. Pak tam byly příruční sklady munice,“ popisuje podobu postavení vedoucí výzkumu Petr Čech.

Během loňského podzimu archeologové prohledali zatím jen jedno postavení dělostřelců. Našli přes čtyři a půl tuny munice, z které většina byla i po desítkách let aktivní.

„Byla to munice od ráže 20 milimetrů až do 150 milimetrů, to znamená kulometná nebo dělostřelecká munice. Ta munice byla v takovém stavu, že nebylo možné ji odvézt do místa dočasného uložení, proto byla postupně ničena,“ doplňuje ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR Michal Dlouhý.

Munice ráže 150 milimetrů | Foto: Archeologický ústav AVČR

Za jedním z největších evropských nálezů munice ale nestojí jen odhalené postavení dělostřelectva. Po skončení války sem česká armáda navezla munici z širokého okolí, kterou částečně zneškodnila a částečně zasypala. Pamatuje si to i Gertruda Kutzlerová.

„Vojáci byli tady okolo a pak přišli k nám na pole a říkali: Holky vy musíte pryč, běžte se někam schovat. A pak to bouchalo,“ vzpomíná na odpalování munice po válce Gertruda Kutzlerová v dokumentu, který o nálezu munice natočila Akademie věd.

Přehrát

00:00 / 00:00

Význam nálezu popsal ve vysílání Radiožurnálu Michal Burian z Vojenského historického ústavu

Nález několika tun munice má velký význam i pro vojenské historiky.

„Potvrdilo se, že Německo tady soustředilo nejmodernější protiletadlové kanóny, což prokázaly různé artefakty i dělostřelecká munice, která je velice vzácná, nenachází se ve sbírkách Vojenského historického ústavu. Díky jílovité půdě se fantasticky zachovalo spoustu věcí, včetně dřevěných bedýnek, které by shnily a prostě by neexistovaly,“ těší se z unikátního nálezu Jan Fedosejev z Vojenského historického ústavu.

Archeologický průzkum za asistence pyrotechniků a armády na předpolí povrchového dolu Bílina na Mostecku bude pokračovat i v následujícím půlroce. Těžit uhlí se tady začne přibližně za deset let.


Zvětšit mapu

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme