Jihočeská univerzita chce ve školních jídelnách více zdravých potravin

Ve školních jídelnách už nemusí na žebříčku popularity vítězit jenom rajská omáčka s knedlíkem nebo buchtičky se šodó. Oblíbené jídlo může být i zdravé. Důkazy o tom, že to jde, přinesl projekt Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Podle něj mohou kuchařky vařit levně z čerstvých regionálních potravin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finále soutěže o Nejlepší školní oběd | Foto: Tomáš Adamec

„Kuchařky jsou kouzelnice,“ tvrdí jeden z autorů česko-rakouského projektu Jihočeské univerzity Jan Moudrý.

Analýza stravování v šestnácti zařízeních v Jihočeském, Jihomoravském kraji, kraji Vysočina a v Rakousku přinesla zajímavé zjištění.

„Kuchařky jsou schopné uvařit z relativně levných, regionálních a čerstvých potravin a přesvědčovat děti, aby konzumovaly to, co mají. I když z domova jsou naučené na něco jiného - jsou zvyklé na sladké nebo na určité druhy jídel, které jsou u nás tradiční. Je to od kuchařek velký nárok na kreativitu, snahu, poznání jídel, hodnot jednotlivých potravin,“ vysvětluje Moudrý.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zdravém vaření ve školních jídelnách natáčela redaktorka Jitka Cibulová Vokatá

Kuchařky, které se do projektu zapojily, nepoužívají při vaření kouzelnické hůlky. Bez triků se ale ani ony neobejdou.

„V jedné kuchyni potřebovaly nahradit tučné jídlo rybím masem, a děti jim předtím rybí maso odnášely. Teď jim ho zabalily do šunky, cizrnu a luštěniny jim přidaly do polévky. Někdy použijí i mouku z luštěnin. Postupně jim začínají přidávat zeleninu. Začnou tak sice ochutnávat konzervovanou zeleninu, ale pěkně barevnou,“ prozrazuje některé triky.

Na Střední škole veterinární, mechanizační a zahradnické v Českých Budějovicích už se také přesvědčili o tom, že je možné vařit z čerstvých regionálních potravin a přitom za přijatelné peníze.

Finále soutěže o Nejlepší školní oběd | Foto: Tomáš Adamec

„Je důležité, aby se do kuchyně nakupovaly v co nejmenší míře polotovary. Toto se školní jídelna snaží eliminovat. Dělají si různé věci samostatně tak, aby to bylo cenově co nejvýhodnější, protože tak se dá i ušetřit. A potom nakoupit potraviny, které jsou cenově sice náročnější, ale velice lukrativní,“ popisuje ředitel Břetislav Kábele.

V Rakousku používají v jídelnách více biopotravin. Důvodem není pouze jejich větší kvalita. „Je to také ochrana domácích drobných ekologických zemědělců z hlediska rakouské agrární komory,“ dodává Moudrý.

Touto cestou se chce vydat také česká agrární komora. Mohla by se stát prostředníkem navázání spolupráce mezi regionálními zemědělci a jídelnami. Jednu z možných cest popsala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná:

„Jedním z konkrétních nástrojů, kterým zkracujeme cestu regionálních potravin do školních jídelen, je takzvaná produktová mapa, která je dostupná na webových stránkách Chutnahezkyjihocesky.cz."

školní jídelna2 - Švédsko | Foto: Václav Flegl

„Tudy si jednoduchým způsobem mohou například vedoucí školních jídelen vyhledat ve svém nejbližším okolí dodavatele konkrétních surovin nebo komodit. Z druhé strany výrobci, kteří mají zájem o dodávání své produkce do školních jídelen, tam mohou najít kontakty na nejbližší školní jídelnu.“

Jihočeská univerzita bude ve svém výzkumu i nadále pokračovat. V následujících letech by se studie měla rozšířit o zkušenosti z německých a nizozemských stravovacích zařízení.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme