Zájem o pohřby s obřadem v Česku klesá, přestože patří k nejlevnějším v Evropě
Zájem o pohřby s obřadem v Česku upadá. Odhadem může jít o zhruba čtyřicet procent případů. Hlavním důvodem přitom nebývají peníze, ale nezájem pozůstalých o veřejné rozloučení s blízkými. Přibylo také sociálních pohřbů, kdy zesnulým musí zaplatit pohřeb stát. Před pěti lety jich bylo 400, loni už 1400.
Tradice pohřbu jako důstojného rozloučení v širokém rodinném kruhu se stále drží zejména ve vesnicích na Moravě. Ve velkých městech zájem o obřad naopak klesá. Například v Praze ho organizuje každá druhá rodina.
„V Praze máme dnes 51,6 % pohřbů bez obřadů, takže se nám to přehouplo přes polovinu. V Jihomoravském kraji je to 10 %. Ve Zlínském kraji je 20 % bez obřadů. Je vidět, že to je krajová záležitost,“ říká předseda Asociace pohřebních služeb Jaroslav Mangl.
Důvodem podle něj není v první řadě finanční náročnost obřadu. Praxe ukazuje spíše to, že rozloučení se zesnulým už v dnešní době není pro mnoho lidí tak důležité.
„Je to etický úpadek celé společnosti. Přednější je plazmová televize nebo pěkná dovolená. Když si babička celý život šetřila na pohřeb a dala jim ty peníze, tak oni jí vypraví pohřeb bez obřadu. Za peníze, co ušetří, jedou na dovolenou,“ popisuje Mangl.
Podle pohřebních služeb nezájem souvisí třeba i s tím, že se lidé bojí kondolencí od části rodiny, se kterou mají špatné vztahy. Tomáš Kotrlý z ministerstva pro místní rozvoj to potvrzuje.
„Lidé se chtějí vyhýbat silným emocím během pohřbu, vzpomínkám na zemřelého, vytěsňují smrt ze svého života. Kdybych organizoval velký pohřeb a někoho tam nepozval, tak ho můžu urazit, ale já ho tam pozvat nechci. To jsou mnohem důležitější důvody pro nekonání obřadu,“ vysvětluje Kotrlý s tím, že v Česku nejsou pohřby drahé.
Stát platil loni pohřeb 1400 zesnulým
Stát dřív přispíval na pohřby částkou 5 tisíc korun. Sedm let už to ale nedělá. Některé obce se proto rozhodly, že svým občanům na důstojný obřad přidají samy. Příkladem je třeba Čeladná na Frýdecko-Místecku.
Ministerstvo pro místní rozvoj tuto iniciativu vítá. Rituál, kterým se lidé loučí se svými blízkými, plní významnou společenskou funkci.
„Můj osobní názor je takový, že každá obec by měla zvážit, zda stejně jako se vítá s občánky, když se narodí, zda by se s nimi nemněla i nějakým způsobem loučit,“ míní Tomáš Kotrlý.
Úpadek zájmu o obřady dokresluje i skokový nárůst takzvaných sociálních pohřbů. Pokud zemřelému nikdo do čtyř dnů pohřeb nesjedná, zaplatí ho stát.
Loni takových případů bylo víc než 1400. Ještě před pěti roky jich ministerstvo pro místní rozvoj evidovalo 400.
