Ženám bez domova trvá déle než mužům, než vyhledají pomoc
Mezi bezdomovci je také řada žen. Zda se jejich pobyt na ulici nějak zásadně liší od mužského bezdomovectví, se snažili zjistit lidé z občanského sdružení Jako doma, které se už několik let snaží pomáhat právě bezdomovkyním. Výzkum byl součástí projektu Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy.
„Nějakou dobu jsem se poflakovala, nevěděla jsem kudy kam. Pak jsem vlastně začala na naději, obcházela charity a snažila jsme se sehnat aspoň nějakou brigádu, protože s prací napevno je to hodně těžké,“ popisuje pětačtyřicetiletá Eva.
Na ulici skončila kvůli tomu, že přišla o zaměstnání a neměla peníze na bydlení. „Přišla jsem o práci, dělala jsem chvíli načerno, necelý rok. Ale šéf tam chtěl ještě jiné služby než pracovní, jelikož jsem mu nevyhověla, tak mě ze dne na den vyhodil,“ přiznává.
Počet žen, které v Česku v současné chvíli žijí bez domova, se zjišťuje velmi těžko. Ženy se za tuhle situaci stydí mnohem víc než muži a tak často přebývají u partnerů, přátel nebo příbuzných.
„A z těch zkušeností, které máme my, se domníváme, je to ale jen nějaký hrubý odhad, že jich je mezi 5 až 6 tisíci. Týká se to celé České republiky,“ dodává Kristýna Ciprová z občanského sdružení Jako doma.
Ženy se podle ní do situace bezdomovectví často dostávají z hlediska kombinace různých faktorů. Nejčastější příčinou je krach partnerského vztahu a ztráta zaměstnání. Než se obrátí na azylový dům nebo charitativní organizace, trvá jim to déle než mužům.
„Myslíme si, že je to tím, že je na ženy vyvíjen větší společenský tlak k udržení nějaké normy. Jsou posuzovány jako matky, jsou posuzovány kritičtěji, když selžou. A ony na to samozřejmě reagují tím, že se do poslední chvíle snaží balancovat někde na hraně, než vyhledají pomoc. Ten stud je tam určitě větší než u mužů,“ vysvětluje autorka studie o ženském bezdomovectví Radka Hetmánková.
„Navíc to může souviset s tím, že muži dominují službám pro osoby bez domova. A pro ženu to může být nelehké vstoupit do takového prostoru,“ dodává.
Počet bezdomovkyň přibývá, na ulici žije podle odhadů zhruba pět tisíc žen
Číst článek
Ženy na ulici jsou také mnohem více zranitelné, jak potvrzuje i bývalá bezdomovkyně Eva: „Máme hodně velké sklony k tomu, aby nás napadali jako ženské. Aspoň takové ty drobounké, které se bojí. Okrádají je, znásilňují. Já si to nenechám líbit, ale je spousta holek, které mají tuto špatnou zkušenost.“
Pro návrat z ulice je klíčové nejen bydlení, ale i zaměstnání. Občanské sdružení Jako doma nabízí ženám možnost naučit se vařit a připravené jídlo pak prodávat.
„Co se týče spolehlivosti, my tam nemáme žádné problémy,“ říká Kristýna Ciprová s tím, že na projektu Kuchařky bez domova s nimi spolupracuje v tuto chvíli asi 15 žen.
