Stále více staveb nebo veřejných prostranství se proměňuje díky architektonickým soutěžím. Loni se jich v Česku uskutečnilo 39, což je historicky nejvíce. Některá města postupně obnovují i funkci městského architekta.

9:23 26. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle historika architektury Zdeňka Lukeše by ale soutěží mělo být mnohem více.

„Myslím si, že to je celostátní problém. Připadá mi, že soutěžní systém je strašně komplikovaný a často soutěže končí soudy. Radnice se tomu snaží vyhnout. Pořád si myslím, že to je málo,“ říká.

Architektonické soutěže se používají v Česku u méně než jednoho procenta veřejných investic. Jak tuto situaci zvrátit, probere dnes na valné hromadě také Česká komora architektů.

Podle předního architekta Ivana Plicky je v Česku nejvíce zakázek z veřejných financí zadáváno podle kritéria nejnižší ceny. Podle něj je to ale nejhorší varianta, kterou umožňuje příslušný zákon.

„Pak je druhá možnost, zadávat to podle takzvané ekonomické výhodnosti, což je nepatrně lepší, protože se k nejnižší ceně přidávají ještě nějaká další kritéria.“

„My si v komoře myslíme, že zdaleka nejlepší možností, jak zadávat veřejné zakázky, a to jak domů, staveb, tak i územních plánů, je právě soutěž o návrh – to je ta třetí možnost, kterou zákon připouští,“ řekl Plicka ve vysílání Radiožurnálu.

Tento způsob zadávání zakázek je podle jeho slov naprosto transparentní a ve vztahu k zájemcům o veřejnou zakázku rovný a nediskriminující.

Urbanisté chtějí pro Prahu hlavního architekta. Město o tom neuvažuje

Číst článek

Petra Benešová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít