Prohlášení vlády o Tibetu chválí prezident i komunisté. Opozice ho kritizuje
Česko nebude podporovat samostatnost Tibetu. Prohlášení s tímto textem podepsal v Číně ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. Obě země se v dokumentu ujistily, že se nebudou vměšovat do „vnitřních záležitostí“ druhého státu, a podpořily ochranu lidských práv. S prohlášením souhlasí prezident, koaliční strany i komunisté, proti je opozice.
„Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě,“ uvádí se v prohlášení ministerstva zahraničních věcí, které v Číně přečetl ministr Lubomír Zaorálek.
Nebudeme otevírat otázku samostatnosti Tibetu, ujistil v Číně Zaorálek
Číst článek
Prezident republiky Miloš Zeman vládu za postoj k Číně pochválil, označil ho za realistický. „Myslím si, že je to politika velmi rozumná, a přál bych si, aby byla aplikovaná i vůči jiným zemím,“ řekl Zeman dnes na Žofínském fóru.
Čína versus Tibet
Dne 21. října 1950 jednotky Čínské lidově osvobozenecké armády dostaly rozkaz vpochodovat do Tibetu. Oficiálním důvodem vojenské invaze bylo „zachránit tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečit ochranu západní čínské hranice“. Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Tibet se pak oficiálně dostal pod svrchovanost čínské vlády 23. května 1951. V letech 1989 a 2008 Čína v Tibetu potlačila nepokoje, zemřely při nich stovky lidí. V roce 2009 začala v Tibetu vlna sebeupalování.
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek je ze Zaorálkova vyjádření smutný.
„Česká republika si díky Václavu Havlovi, Jiřímu Dienstbierovi staršímu, Karlu Schwarzenbergovi a dalším vydobyla mimořádnou autoritu v oblasti lidských práv. Jako země, která má zásady a která neobchoduje s lidskými právy a se svobodou,“ komentoval Kalousek.
„Všichni víme, že servilitou v zahraniční politice nedosáhnete ničeho. Jenom ztratíte autoritu a pan ministr tak bohužel postupuje,“ dodal bývalý ministr financí.
Vyjádření sněmovní pravice podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL odpovídá dlouholeté zahraniční politice Česka.
Vláda o prohlášení podle něj předem nehlasovala, je to věc ministerstva zahraničních věcí.
„Podle mě bylo něco o Tibetu vyjádřeno příliš explicitně. Když hovořím o územní celistvosti, tak to bylo podle mě nadbytečné,“ uvedl Bělobrádek.
„Naopak musím ocenit, že se tam podařilo dostat poměrně významnou pasáž o lidských právech,“ dodal vicepremiér.
„Obě strany znovu potvrdily úsilí ve věci podpory a ochrany lidských práv na základě rovnocennosti a vzájemného respektu,“ píše se v prohlášení k tématu lidských práv.
Podle komunistů je, jak řekl šéf jejich poslanců Pavel Kováčik, v pořádku.
„Pokud vím, tak zahraniční politika České republiky směrem k Čínské lidové republice je taková, že podporujeme politiku jedné Číny. A s touto politikou je krok pana Zaorálka naprosto v souladu,“ komentoval Kováčik.
„Česká republika vždycky zastávala názor, že je potřeba dodržovat suverenitu, právo na sebeurčení a lidská práva,“ řekl místopředseda Senátu Přemyšl Sobotka z ODS.
Podle Sobotky nebylo třeba vztahy s Čínou napravovat, protože byly v posledních letech velmi dobré – ekonomické i politické.
Zaorálek se snaží v Číně vyjednat lepší pozici pro exportéry, asijská velmoc je láká
Číst článek
Sociálně demokratický poslanec Jaroslav Foldyna připomněl, že ODS kritizovala Václava Havla za přijetí dalajlámy.
I Karel Schwarzenberg jako ministr požadoval větší autonomii Tibetu, nikoliv jeho samostatnost. Tu ale nepožaduje ani Tibet sám, ani jeho představitel dalajláma.
O problematice tibetu mluvili předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) a poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Situaci komentoval zahraničně-politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
Současná autonomie Tibetu podle něj není dostatečná. V čele autonomní vlády totiž stojí první tajemník čínské komunistické strany.
Podobná prohlášení jako dnes česká diplomacie, která Číně garantují, že se nebudou znovu otevírat otázky Tibetu, podepsaly i Německo, Velká Británie nebo Francie.
Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka ale Česko zašlo dál, než muselo. Vyjádření o neuznání tibetské exilové vlády bylo podle něj zbytečné, protože tu neuznává oficiálně žádná země na světě.
Podle Českého statistického úřadu dosáhl loni dovoz z Číny hodnoty zhruba 302 miliardy korun. Naopak do Číny bylo z ČR vyvezeno zboží za 37,5 miliardy korun.
