Evropská unie omezí odměny bankéřů. Čechů se to ale zřejmě příliš nedotkne

Evropská unie přitvrzuje regulaci bankovního sektoru. Chce tím zabránit opakování otřesů na bankovním trhu po finanční krizi v roce 2008. Minulý týden europoslanci schválili trojici opatření, která patří k hlavním bodům připravované bankovní unie. Jedním z nich je i omezení odměn bankéřů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurové bankovky | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Europoslanci tak odsouhlasili vznik záchranného bankovního fondu, principy pomoci bankám v případě úpadku včetně jejich zániku a společná pravidla pojištění vkladů klientů. Kromě toho také už od začátku letošního roku platí nová směrnice, která omezuje odměny bankéřů.

Směrnice platí pro banky a jiné finanční instituce včetně obchodníků s cennými papíry. Omezuje vyplácení odměn, které jsou vyšší než základní plat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komu a jak zasáhne do odměn nové nařízení Evropské unie, zjišťovala Jitka Hanžlová

„Banky musely rozdělit odměny vybraným pracovníkům, například členům představenstva nebo šéfovi risku, a to následujícím způsobem: minimálně 40 procent bonusu se musí oddálit alespoň o tři roky a pouze polovina může být vyplacena v hotovosti,“ popisuje manažerka poradenství pro lidské zdroje PricewaterhouseCoopers Markéta Krejčová a pokračuje:

„Zbytek potom v nepeněžních nástrojích. Těmi mohou potom být například akcie nebo jakákoli forma investičního certifikátu.“

K omezení odměn sáhla Unie ve snaze zabránit tomu, že bankéři a makléři se mohli pouštět do příliš rizikových obchodů v honbě za vidinou vysokého zisku.

Snížení odměn by mělo omezit rizikové obchody

„Obecně se dá říci, že velmi výnosné investice bývají velmi rizikové a samozřejmě ve chvíli, když byla velká zainteresovanost dosáhnout poměrně velkých příjmů, tak to mohlo určité bankéře svádět jít do větších rizik, než je záhodno,“ vysvětluje Petr Dvořák z katedry bankovnictví a pojišťování Vysoké školy ekonomické v Praze a varuje:

„Nicméně podotýkám, že je velmi sporné, jestli skutečně chování bankéřů se tímto způsobem takto řídí. Určitě to nebude platit obecně, plošně a u všech.“

Podle posledních údajů Evropského bankovního úřadu rostly platy některých bankéřů i navzdory finanční krizi. Přibývá těch, kteří si vydělávají přes milion eur ročně. Tedy pro představu v přepočtu kolem 28 milionů korun.

Nevíce movitých bankéřů má Velká Británie

Úřad zaznamenal v Evropě přes tři a půl tisíce bankéřů s takovým příjmem. Nejvíc jich bylo ve Velké Británii, a to celkem dvanáctkrát více než v jiných evropských státech.

V ostrovní zemi jich bylo 2714. To potvrzuje jednoznačně dominantního postavení Londýna v evropském finančním sektoru. V Německu si nejméně milion eur vydělalo 212 bankéřů, ve Francii 177 a v Itálii 109. Ve všech těchto zemích šlo o vzestup oproti roku 2011.

Naopak pokles pocítili na platech bankéři ve Španělsku. Počet milionářů se tam sice snížil o pětinu na 100, avšak těchto 100 bankéřů si v průměru vydělalo 2 miliony 200 tisíc eur, tedy více než jejich kolegové v Německu i Británii.

„Pokud v některých případech měl vrcholný management zainteresovanost takovou, že sami bankéři říkali, že si v zásadě byli schopni během jednoho roku vydělat na bonusech obrovské peníze, tak to mohlo vést k tomu, že v zásadě motivace na dlouhodobou stabilitu banky mohla jít trochu do pozadí,“ připomíná Petr Dvořák z Vysoké školy ekonomické v Praze.

A v případě, že mnohé banky dostaly státní pomoc, pak vysoké příjmy šéfů finančních ústavů působily značné morální pobouření. Proto také Evropská unie sáhla k regulaci odměn.

V Česku bankéři s milionovými výdělky nejsou

V České republice ovšem velké změny zřejmě rozruch nezpůsobí. Podle zprávy Evropského bankovního úřadu není v klubu bankovních milionářů žádný bankéř z Čech. Ostatně podle údajů statistického úřadu dosahovala loni průměrná mzda ve finančním sektoru nejvýš 47.800 korun měsíčně.

I když jsou v tomto oboru u nás nejvyšší průměrné platy, na úroveň evropských odměn čeští bankéři nedosáhnou. Je to také tím, že u nás je méně investičních bank. Přitom právě v nich dosahují šéfové a makléři největších platů.

Jitka Hanžlová, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme