Podpoříme vládě všechny rozpočty, dodrží-li rozpočtovou kázeň, vzkázala TOP 09
Pokud bude Sobotkova vláda šetřit v souladu s fiskálním paktem Evropské unie, TOP 09 schválí všechny návrhy rozpočtů současné koalice. Vzkázal to předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který tak oprášil dřívější kritiku na adresu současné vlády. Ta se sice k fiskálnímu paktu obecně hlásí, k přísné rozpočtové kázni se však alespoň prozatím zavázat nechce.
„Když se budete chovat podle té smlouvy, ke které se hlásíte, tak my vám podpoříme dokonce i návrhy státních rozpočtů, které logicky nebudou odrážet naše priority,“ uvedl Miroslav Kalousek pro Český rozhlas.
Vláda schválila přistoupení k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Články III a IV, které by ji zavázaly k zavedení pravidel hlídajících rozpočtovou kázeň, se však zatím řídit nemíní.
O fiskálním paktu EU diskutovali Miroslav Kalousek z TOP 09 a Jiří Dienstbier z ČSSD
„Sám tento fiskální pakt nepožaduje po zemích, které nejsou členy eurozóny, aby se řídily jeho hlavami III a IV,“ poznamenal sociálnědemokratický ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier.
Podle TOP 09 by se k nim vláda zavázat měla, a pokud ne hned od roku 2015, tak alespoň o rok později.
Nabídka od opoziční strany, která má přimět vládu, aby dál nezadlužovala Českou republiku, se s velkým ohlasem nesetkala, aspoň co se týká největší vládní strany. Třeba předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák ji označil za účelovou, prý nemůže být míněna vážně.
Podobně se vyjádřil i Jiří Dienstbier. Ten podotkl, že přihlášení se k tvrdým rozpočtovým pravidlům vláda nepovažuje v tuto chvíli za možné.
„Česká republika je ve velmi komplikované situaci, tu zemi jsme zdědili téměř ve spáleném stavu v řadě směrů,“ uvedl Dienstbier. „Do té doby, než tu krizovou situaci překonáme, tak na sebe nechceme přebírat více závazků, než kolik v tuto chvíli nezbytně musíme,“ dodal ministr.
Česko by se podle ČSSD mělo zmiňovanými články III a IV řídit až po přijetí eura, což by podle posledních prohlášení mohlo být někdy na přelomu druhé a třetí dekády 21. století, nebo třeba dřív na základě rozhodnutí některé budoucí vlády.
Přihlášení se k fiskálnímu paktu i tak Dienstbier považuje za důležité – vláda se tím podle něj hlásí k evropské orientaci.
„Zdůraznil bych, že to byly pouze Česká republika a Velká Británie, které nepřistoupili k této smlouvě. A my se hlásíme k evropské integraci. Zároveň nám to umožní účastnit se schůzek eurozóny – sice ne úplně všech, ale těch, které budou řešit ty nejzásadnější věci – umožní nám to sedět s ostatními u stolu, vyjadřovat se k tomu, kam se bude eurozóna ubírat, a to je pro nás důležité pro případ, že v budoucnu budeme chtít do eurozóny vstoupit,“ uvedl Dienstbier.
Ten doufá, že se pro přijetí fiskálního paktu najde v parlamentu ústavní většina. „Vládní koalice myslím bude hlasovat v této věci jednotně, a předpokládám, že například TOP 09, která v minulosti prosazovala přijetí paktu, proti jeho přijetí nebude,“ řekl Dienstbier.
