Následky černobylské havárie jsou v Bělorusku tématem, o němž se nemluví
Bělorusko je zemí, která kvůli havárii černobylské jaderné elektrárny trpí nejvíc. Radioaktivním spadem bylo zasaženo až sedmdesát procent území. Lidé museli opustit stovky vesnic. Zdravotní následky řeší běloruská společnost i téměř třicet let po havárii.
Bělorusko je zemí, která kvůli havárii černobylské jaderné elektrárny trpí nejvíc. Radioaktivním spadem bylo zasaženo až sedmdesát procent území. Lidé museli opustit stovky vesnic. Zdravotní následky řeší běloruská společnost i téměř třicet let po havárii.
Dodnes je možné v zamořené oblasti naměřit zvýšenou radiaci. Děti z této zóny proto jezdí na ozdravné pobyty do zahraničí.
„Problém je ale v tom, že u nás neexistuje statistika o počtu nemocných. Lékaři vám nic neřeknou, v internetu žádná čísla nenajdete," říká Olga Daškevič, jejíž organizace děti na léčení posílá.
Jak se Bělorusko vyrovnává s následky havárie Černobylu, zjišťoval zahraniční zpravodaj ČRo Petr Vavrouška
„Kdysi to možná bylo téma tabu. Dnes se o následcích Černobylu ale vůbec nemluví. Jakoby to neexistovalo,“ dodává.
Nejčastějším onemocněním, které je spojeno s Černobylem, je rakovina štítné žlázy. Zdraví obyvatel ale ovlivňují i radionuklidy v potravinách, prachu, půdě. Běloruské orgány však následky Černobylu bagatelizují.
„Nemáme žádnou prevenci, která by varovala před různými zdravotními problémy spojenými s Černobylem. Pravidelné lékařské prohlídky dětí nestačí," tvrdí lékařka Galina Bondaževská.
„Pět let nám trvalo, než jsme politikům dokázali, že rakovina štítné žlázy u dětí souvisí s Černobylem," zoufá si uznávaná kardioložka.
„Na invalidní důchod má ale nárok pouze člověk s rakovinou. Ostatní mají smůlu," podotýká jeden z běloruských likvidátorů černobylské havárie.
Komorovka je největším trhem v Minsku. Je tady i speciální laboratoř, ve které vám okamžitě prověří, jestli vámi právě zakoupené potraviny nenesou stopy radiace anebo nejsou zamořené cesiem.
„Odpověď dostanete už během deseti minut. Testujeme všechno. Maso, mléko, zeleninu. Stojí to v přepočtu padesát korun," popisuje šéfka laboratoře. Tu na trhu otevřeli hned po černobylské havárii.
„Nejčastěji se radioaktivní cesium dodnes objevuje v lesních plodech, v houbách, ostružinách a také ve zvěřině ze zamořených oblastí," přiznává expertka. A jak dlouho ještě bude laboratoř na trhu fungovat?
„To nikdo neví. Zatím je to problém, který trvá."
