V Nizozemsku a Británii začaly eurovolby. V obou zemích jsou mezi favority populisté
V Česku začínají volby do Evropského parlamentu až zítra, ale Nizozemci a Britové vybírají své europoslance už dnes. V obou zemích se podle posledních průzkumů řadí mezi velké favority populistické strany.
O 45 poslaneckých křesel se v Nizozemsku uchází celkem osm stran, celkem čtyři z nich přitom mají šanci na vítězství. O to se utkají Křesťanští demokraté, Liberální strana D66 a dvě vládní uskupení - liberální Lidová strana premiéra Marka Rutteho a krajně pravicoví populisté vedení Geertem Wildersem.
Asi nejsledovanější z favoritů je právě Geert Wilders. Populistický vůdce krajně pravicové Strany pro svobodu na jednom z mítinků symbolicky vystřihl nizozemskou hvězdu z vlajky Evropské unie.
Koho favorizují Nizozemci ve volbách do Evropského parlamentu, zjišťoval redaktor Zdeněk Novák
„Věřím, že volby budou historické. Jsem přesvědčený, že v mnoha zemích zvítězí euroskeptické strany. A jejich hlas z národních parlamentů a z Bruselu se spojí a bude to historická změna," prohlásil.
Většina Nizozemců ani není tak eurospektická jako Wilders. Podporují hlubší propojení evropského trhu, i když po evropském superstátu rozhodně netouží a vstříc jim vychází i vláda.
„Nizozemská vláda spustila takzvaný test subsidiarity v Evropské unii. Chce, aby se manévrovací prostor pro národní vlády zvětšil. Snahou vlády je jasně ukázat, že chceme pouze vnitřní trh a schvalování pouze takových regulací, které jsou pro jeho fungování nutné,“ vysvětluje politolog Adriaan Schout z prestižního institutu Clingendael.
Kdo ze čtyř favoritů uspěl na celonárodní úrovni, se Nizozemci dozví až po uzavření poslední volební místnosti v osmadvacítce v neděli večer. Výsledky jednotlivých volebních místností v Nizozemsku ale podle tamního práva musí nahlas přečíst hned po jejich sečtení - tedy mnohem dříve.
Ještě dnes večer budou známé i odhady. Výsledky takzvaných exit-pollů - tedy průzkum po opuštění volebních místností - zveřejní nizozemská televize ještě dnes večer, bez ohledu na varování z Bruselu, že by to mohlo ovlivnit výsledky v dalších zemích.
Zemětřesení v britské politice?
Také Britové volí své zástupce do europarlamentu už dnes. I Velká Británie je jednou ze zemí Evropské unie, kde by ve volbách mohli výrazně uspět populisté. Podle některých průzkumů by formace euroskeptika Nigela Farage mohla volby dokonce vyhrát.
„Mým cílem je vyhrát evropské volby a způsobit tak zemětřesení v britské politice. Dopady, které takový výsledek může mít, jsou mnohem větší než kdykoli předtím," naráží Nigel Farage na parlamentní volby v příštím roce.
Eurovolby a parlamentní volby příští rok, kde se vybírá podle většinového systému, jsou ale podle některých hlasů dva úplně jiné světy. Faktem je, že UKIP ubírá voliče konzervativcům na anglickém venkově, stejně jako labouristům v malých a středně velkých městech. A po možném vítězství UKIPu si možná voliči řeknou, že hlas pro tuhle formaci není hlasem vyhozeným.
Nervozita s přesahem do voleb v příštím roce je patrná hlavně u konzervativců. Politolog a prezident institutu YouGov Peter Kellner vidí pro tuhle stranu dva možné scénáře:
„Pokud budou konzervativci rozumní, jen mávnou rukou a řeknou: „Podívejte se, to je jako doplňovací volby, je to protestní hlasování, uklidněte se, parlamentní volby budou o něčem jiném. Jenže stejně reálné je nebezpečí vnitřního rozštěpení Toryů. Skupina poslanců totiž opravdu hodně nemá ráda Davida Camerona a přeje si jeho volební porážku. Pak by se konzervativci stali opravdu euroskeptickou stranou.“
Lídr UKIPu a jeho strana čelili v posledních dnech opakovaně obvinění z rasismu. Průzkumy ale nenaznačovaly, že by to Farageovi a spol. uškodilo.
O volbách v Nizozemsku a Británii mluvil bývalý zpravodaj v zemích Beneluxu Pavel Novák a ředitel Sociologického ústavu Akademie věd ČR Tomáš Kostelecký
Důležitá samozřejmě bude i volební účast – euroskeptikům by mohlo prospět, že se dnes na řadě míst v Anglii, kde jsou nejsilnější, volí i do místních zastupitelstev a tím pádem by tam mohlo k urnám přijít víc lidí.
Velkým poraženým eurovoleb by mohli být nejen konzervativci, ale také druhá vládní strana, liberální demokraté. Těm docela reálně hrozí, že nezískají jednoho jediného europoslance, přičemž zatím jich ve Štrasburku měli 11.
Liberální demokraté víceméně počítají, že to může podtrhnout už tak vratkou židli pod předsedou strany a vicepremiérem Nickem Cleggem, ale samozřejmě měnit šéfa formace rok před parlamentními volbami je riskantní.
