V černomořské Oděse panuje křehký klid, město zůstává rozdělené
Zatímco na východě Ukrajiny v Donbase propukla naplno občanská válka, na jihu v přístavním městě Oděsa vládne křehký mír a klid. Město je ale rozdělené na dva protikladné tábory. S výjimkou tragédie na začátku května mají spíše podobu vášnivých sporů nad kavárenskými stoly. A lidé doufají, že u nich také zůstanou.
Na slavných schodech, které vstoupily nejen do dějin kinematografie díky legendárnímu filmu Křižník Potěmkin, křepčí školáci. Právě jim začaly prázdniny. Na první pohled dokonalá idyla, pod povrchem je ale cítit napětí.
„My jsme tomu prostě nevěřili, že by se něco takového mohlo v Oděse stát,“ říká paní Naděžda Morozová, potomek dávných českých vystěhovalců.
Vzpomíná na tragédii ze začátku května. Událost, ze které se město vzpamatovává dodnes. Po při násilných střetech mezi příznivci a odpůrci nové kyjevské vlády zemřelo pět desítek lidí. Většina z nich patřila mezi proruské aktivisty. Uhořeli v domě odborů na Kulikovo pole, kde se zabarikádovali.
„Obyčejní lidé dodnes nedokážou pochopit, proč se to stalo. Všichni doufáme, že se taková tragédie nikdy nebude opakovat," popisuje novinář Vitalij.
Vyšetřovací komise nic nevyšetřila. Spekuluje se o neschopnosti policie nebo provokaci jedné nebo druhé strany. Pravdu nezná nikdo.
Ve městě je klid, občas si znepřátelené strany vypálí kanceláře. Boj se přesunul na internet, který je plný proruské propagandy.
Viktorovi je třiadvacet, hlásí se k proruskému táboru. Ne proto, aby se snad Oděsa připojila k Ruské federaci. Jen, stejně jako mnozí další, nesouhlasí s novou kyjevskou vládou.
„Proč podporuji Rusko? Protože všechny ukrajinské vlády zemi rozkradly. Zničily všechno, co tady bylo. Za sovětských dob bylo lépe. Kdybychom byli v Rusku, žilo by nám lépe i teď," připouští nakonec.
„Mezi prostými lidmi jako my se atmosféra nemění, máme všichni pěkné vztahy. Ale myslím, že ještě není pokoj,“ předvídá smutně paní Naděžda.
Zvětšit mapu
