Nigerijští křesťané se obávají útoků Boko Haram. Přísně hlídané jsou i mše
Kostely hlídané policií a vojáky, zákaz parkování v blízkosti chrámů i všudypřítomný strach provází bohoslužby napříč Nigérií. Teroristická organizace Boko Haram totiž pokračuje v útocích na křesťany a dál unáší hlavně mladé dívky.
Kontrola při vstupu do katolického kostela v Abuji, hlavním městě země, je stejně důkladná jako někde na letišti.
Ulice jsou v době mší uzavřené a před kostelem stojí i policisté a vojáci s prstem na spoušti samopalu. Bombové atentáty jsou každodenní hrozbou.
„My Nigerijci jsme hodně nábožensky založení, takže se vždy dobře cítíme, když se společně účastníme bohoslužeb,“ říká 35tiletý Nicolas.
O situaci křesťanů v Nigerii se zajímal zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
„Pravdou ale je, že v současnosti čelíme různým výzvám a to, co se děje, nám nahání strach. Řádění islamistů nemá s vírou nic společného,“ dodává mladý muž a zmizí v útrobách chrámu, ze kterého se už line církevní hudba.
Asi tisícovka křesťanů zpívá spolu se sborem. Chrám Páně také doslova hýří všemi barvami, zejména ženy jsou oděny v pestrobarevných šatech.
Svátečně oblečeni jsou však všichni a i malí kluci mají košile, někteří i kravatu a na nohou naleštěné polobotky, dívky pak v upravených šatičkách vypadají spíše jako družičky.
Mši tu všichni vnímají jako velkolepou společenskou událost. Gospely se střídají s kázáním i modlitbami.
Věřící naslouchají slovům biskupa s úctou. V těchto chvílích věřící alespoň na čas zapomenou i na strach, který jinak naplňuje jejich srdce.
„Bojovníci z Boko Haram zabíjejí mnoho křesťanů. Máme z toho všichni velké obavy a neskrýváme strach,“ dodává Nicholas během jakési pauzy, kdy věřící přicházejí k velkým košům, do kterých vhazují finanční dary.
„Myslíme si také, že vláda nedělá dost proto, aby tyto útoky zastavila, jakoby je někdo kryl a pomáhal jim. A samozřejmě mají i podporu radikálů ze zahraničí,“ přípomíná nigerijský křesťan.
„Co se děje, je skutečně hrozné. Nikdo z toho nemá radost, ani my křesťané, ani muslimové. Unášejí dívky i ze škol, takže se rodiče každý den bojí o své děti,“ neskrývá obavy paní Sabaka.
