Od ledna se situace změnila v tom, že čtyřprocentní daň z ceny nemovitosti, kterou při jejím převodu platí prodávající, nevychází ze znaleckého posudku o ceně nemovitosti, ale vypočítává ji sám finanční úřad.

Vychází z ceny, na které se dohodli prodávající a kupující, tu ale porovná s takzvanou srovnávací daňovou hodnotou neboli obvyklou cenou v daném místě.

„Finanční úřad porovná údaje v kupní smlouvě se skutečností,“ vysvětluje Petr Ort, ředitel české pobočky American Appraisal, a pokračuje:

„Třeba u pozemku bude konfrontovat cenovou mapu v obci, kde je mapa vydána, s cenou, která je uvedena v kupní smlouvě. Mělo by to být statistické zprůměrování obvyklých cen v místě a čase.“

Posudek zjistí technický stav nemovitosti

Obejít se bez znaleckého posudku však nemusí být vždy výhodné. Znalecký posudek objektivně zjišťuje, jaký je skutečný technický stav kupované nemovitosti. Směrná hodnota je průměr a to může být zavádějící. Například pokud nemovitost, která se prodává, je výrazně horší, než jsou průměrné nemovitosti v dané lokaci.

„Takže směrná cena nepodchytí to, že je tam třeba rozpadlý krov, jsou tam nefunkční hydroizolace, okna netěsní a tak dále. Mohlo by dojít k ‚daňové nespravedlnosti‘, že by plátce daně zaplatil větší daň, než by bylo správné,“ objasňuje Petr Ort.

Povinnost předkládat znalecký posudek pro poplatníka daně skončila až na výjimečné případy, kdy jsou převáděné nemovitosti součástí obchodního majetku. Nicméně zůstala možnost nechat si tento posudek zpracovat a předložit.

V takových případech se daň skutečně vypočítává podle ceny nemovitosti stanovené v posudku. Takzvané znalečné je navíc nákladovou položkou, kterou si lidé mohou odečíst ze základu daně.

Jaroslav Skalický, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít