Snížení nákupu státních dluhopisů je jedním z programů, pomocí kterého se Fed snaží podpořit ekonomiku. Konkrétně tak, že sráží dlouhodobé úrokové sazby. Firmy si budou víc půjčovat, investovat do rozvoje a provozu firmy, a tím může vzniknout víc pracovních míst.

Objem nákupů teď klesne o dalších deset miliard, na 35 miliard dolarů měsíčně. Je to už popáté v řadě, co se americká centrální banka rozhodla částku snížit.

S tím, jak se začíná dařit ekonomice, přestává postupně centrální banka pomáhat růstu hospodářství. Snižování sazeb je jeden z nástrojů, jak toho chce dosáhnout.

Bankéři předpověděli, že úrokové sazby budou v dlouhodobém výhledu nižší, než se dosud čekalo. O tom, kdy bude jejich hodnota opět růst, zatím nepadlo ani slovo.

Část ekonomů si myslí, že k prvnímu zvýšení sáhne nejdříve za rok. Výhled se může razantně změnit. Záleží na tom, jak rychle bude v Americe růst inflace.

Dočasný nárůst míry inflace

V květnu se inflace zvýšila meziročně i meziměsíčně. Rostla rychlejším tempem než v Evropě. Jak se bude vyvíjet v dalších měsících, je nejisté. Navíc podle centrální banky je současné zvyšování míry inflace jen dočasné.

Banka zveřejnila i novou prognózu o vývoji ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl za celý rok vzrůst maximálně o 2,3 procenta. Dříve přitom banka odhadovala růst až kolem 3 procent, výhled tedy citelně zhoršila.

Přihlédla totiž ke slabému výkonu americké ekonomiky ze začátku roku, kdy hospodářství ovlivnily silné mrazy ve středozápadu a na severovýchodu země. Pro příští dva roky banka odhad nezměnila.

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít