Váleční veteráni se těžko vrací do společnosti. Uvítali by větší pomoc od státu
V souvislosti s výročím 70 let od vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, které napomohlo k osvobození Evropy od nacismu, se dnes hodně mluvilo o boji za svobodu, ideálech a hrdinství veteránů. Vojáků se však týkají i ryze praktické otázky. Novodobí vysloužilci se potýkají zejména s hledáním práce a návratem do společnosti. Podle místopředsedy českého Sdružení válečných veteránů Ladislava Sornase, by mohl pomoci stát.
„To, co veteráni potřebují po odchodu z činné služby v armádě, je zařadit se do společnosti – dostat či sehnat pořádnou práci, která odpovídá standardu, na který byli zvyklí, a na to není český stát připraven,“ podotýká Sornas v rozhovoru pro Český rozhlas.
Ministerstvo obrany podle něj nemá moc možností, jak se o veterány postarat, pomoc by tedy měla přijít odjinud.
O problémech, s nimiž se potýkají vojenští vysloužilci, mluvil místopředseda Sdružení válečných veteránů Ladislav Sornas
„Určitě by bylo vhodné zabezpečit nějaké pobídky pro podnikatele, aby se jim v uvozovkách vyplatilo zaměstnat válečného veterána, alespoň tak, jako jsou pobídky pro lidi se ztíženou pracovní schopností,“ navrhuje Sornas.
I když přiznal, že Sdružení válečných veteránů o něčem podobném se státem nejedná, o tom, co by veteránům při návratu do společnosti pomohlo, má Sornas poměrně konkrétní představu. Lidově řečeno jde o to, aby se voják „chytil“.
Sledovali jsme ONLINE: Světoví státníci vzdali hold padlým v Normandii
Číst článek
„Stačilo by na rok, dát mu šanci začlenit se – ukaž za rok, vojáku, že se dokážeš otáčet v civilu, a na ten rok vám, co ho zaměstnáte, dáme slevu na daních nebo něco podobného, nějakou pobídku,“ popisuje Sornas.
I když se stát snaží vojákům s návratem do běžného života pomáhat, v praxi to jde ztuha.
„Minulý rok jsme ukončili projekt – s podporou ministerstva práce jsme zařídili práci 51 lidem, 51 válečným veteránům, kteří byli propuštění z armády, a věřte, že to byl nadlidský výkon,“ uzavírá Sornas.
