Životní demolice střelmistra. Tuna dynamitu poslala k zemi bývalou dominantu Prostějova
Exploze jedné tuny dynamitu poslala k zemi šest opuštěných budov zkrachovalého Oděvního podniku Prostějov. Šlo o největší odstřel v novodobé české historii a životní akcí byl i pro střelmistra Zdeňka Šobíška, který v oboru pracuje 33 let.
Šestnáctičlenná skupina pod jeho vedením chystala odstřel tři měsíce. Střelmistři použili 2404 neelektrických a 856 elektrických náloží, dohromady 1193 kilogramů dynamitu.
Minutu po sedmé hodině ráno si mohli všichni oddychnout. Šestipatrové budovy, které desítky let tvořily dominantu průmyslové části města, padly k zemi během chvilky. Zdeněk Šobíšek pak popsal své dojmy ve vysílání Radiožurnálu.
Povedla se demolice podle plánu?
„Já si myslím, že lépe než podle plánu, protože to jsem nemohl všechno až tak domyslet.“
Dělal jste do té doby něco takhle velkého?
„Ne, nedělal. Byl (objekt) velikánský, byl železobetonový, bylo potřeba ho odstřelit naráz a byla poprvé použita technologie hybridního odstřelu. To znamená, že jsme kombinovali elektrický a neelektrický roznět. Použili jsme systém, který je běžný v lomech a nikoliv při destrukcích.“
Z čeho jste měl největší obavy, co tam bylo nejtěžší?
„Železobetonový skelet díky tomu, že je propojené veškeré železivo a tak dále, vás ohrožuje tím, že by nemusel spadnout nebo by mohl spadnout jinak. A když něco nespadne, to je to nejstrašnější, co může střelmistra potkat.“
A může mít střelmistr vůbec strach?
„To je naopak velice zdravé, aby měl strach, protože to je taková sebereflexe, že se hlídá.“
Objevily se informace, že prach po explozi šel jiným směrem, než hasiči očekávali. To nebyl problém?
„On ani nešel jiným směrem, akorát jde o to, že je to taková donquijitovská válka. Budova totiž byla dlouhou dobu demolována, takže tam bylo naakumulováno spoustu prachu. Ač majitel celý týden zaplavoval horní patra, tak to přesto nedokázalo pobít ten prach. To byla jediná špatná věc tam.“
