Ukrajinský prezident Porošenko vyzval OSN, aby prohlásila rebely z Doněcku a Luhansku za teroristy
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval OSN, aby vyhlásila bojovníky z takzvaných lidových republik v Doněcké a Luhanské oblasti za příslušníky teroristické organizace. Porošenko žádostí reagoval na katastrofu malajsijského boeingu, který ve čtvrtek explodoval nad východní Ukrajinou po zásahu raketou země-vzduch.
Mezi Ukrajinou a Ruskem se mezitím rozhořela informační válka. Ukrajinci si stěžují na to, že proruští rebelové komplikují práci záchranářů.
Na místě katastrofy byli také vyšetřovatelé z ukrajinské agentury pro leteckou bezpečnost, které tam vyslal premiér Arsenij Jaceňuk. Ani jim ale separatisté nepovolili místo důkladně prohledat.
O situaci přímo na místě neštěstí hovořil zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín
„Tým agentů byl na místě méně než hodinu. Separatisté hrozili, že pokud neodejdou, budou je držet jako rukojmí,“ řekl premiér.
S nedostatkem důkazů pokračují spekulace o tom, kdo je za sestřelení letadla zodpovědný. Ukrajinská vláda podle představitele kontrarozvědky SBU vlastní důkazy o tom, že raketu proti izraelskému Boeingu odpálila ruská posádka.
„Rebelové nedokáží pracovat s tak sofistikovaným zařízením, jaké je pro odpálení takové rakety potřeba,“ uvedl Vitalij Nada.
Proruští separatisté opustili místo nehody včera odpoledne. Trosky letadla a těla obětí dopadly na desítky různých míst v okruhu v průměru asi 25 kilometrů.
Není proto snadné najít všechny části letadla. Některé dopadly do dvorů místních obyvatel, jiné do lesů či do polí. Pročesávají je dobrovolníci z okolních dolů.
V oblasti působí i potápěči, protože některá těla či trosky mohly skončit také v jedné z vodních nádrží v místě dopadu.
Na místě jsou i příslušníci ministerstva pro mimořádné situace, kterých ale přijel jen jeden autobus.
Na Ukrajinu by měl dorazit také tým policistů z Interpolu a Europolu, kteří mají pomoci s identifikací obětí. Manipulace s těly ale může ohrozit vyšetřování. Těla obětí proruští vzbouřenci odvážejí neznámo kam, desítky zůstávají na místě zabalené v pytlích.
„I s ohledem na etiku situace je třeba těla rychle identifikovat. Problém je s chlazením těl, tam si musíme pomáhat improvizovaně. Umístit je alespoň do nějakých skladů či podobně. A snažit se co nejrychleji udělat katalogizaci vzorků,“ říká forenzní genetik Daniel Vaněk.
Nepovolenou manipulací s těly mohou mizet i důležité důkazy. „Může se stát, že na nich zůstaly například zplodiny po výbuchu a podobně. To může manipulace s důkazy snížit,“ upozorňuje.
„Pokud tělo padá z výšky deset tisíc metrů, pak je z hlediska biomechaniky jedno, jestli ho někdo otočí nebo ne. Problém s odvážením samozřejmě je, protože to ztíží vyhledávání dalších ostatků,“ uvádí Vaněk.
Identifikace ale bude náročná. „Pokud máme celá těla a není dlouhý post mortem interval, tak technik, které můžeme použít k identifikaci, je celá řada – ať už otisky prstů, porovnání zubních karet, případně genetika. V tomto případě musí přijít ke slovu individuální identifikace na základě analýzy DNA,“ vysvětlil genetik.
