Yoyování rozšířilo tradiční jojo o spousty triků
Někdo si jako malý hrál s vláčky, jiný s autíčky nebo indiány či panenkami, ale u málokoho chybělo v krabici s hračkami Jojo. Malé kolečko s drážkou uprostřed, ve které byl namotaný provázek. Tahle hračka je populární i dnes, i když v poněkud moderním designu.
Když před více než třiceti lety zpívala Jitka Molavcová v televizním studiu Kamarád o joju, dnešní čtyřicátníci požadovali tehdy po svých rodičích, aby jim ho koupili. Tuhle písničku možná velmi dobře zná i generace dnešních teenagerů.
Vysvětlení je jednoduché - jojo je totiž mezi nimi možná víc oblíbené, než tomu bylo u jejich otců. „Tohle yoyo je ale úplně jiné. Točí se déle, dají se s ním dělat triky, tvořit sestavy a freestyle,“ říká Ondřej Šedivý, jeden z hlavních organizátorů mistrovství světa v yoyování, které se uskuteční v Praze tento týden.
V divadle Archa budou od čtvrtka do soboty předvádět triky tři stovky nejlepších yoyerů z celého světa. Mezi nimi bude ukazovat své umění i nevětší česká naděje Vašek Kroutil.
„Moc se těším, spoustu lidí znám. Jsem rád, že všichni přijedou do Prahy, znovu se potkáme, zayoyujeme si, dáme guláš, české pivo,“ říká ve čtyřiadvaceti letech veterán mezi yoyery Vašek Kroutil a při rozhovoru neustále vypouští yoyo z ruky, které pak za pomoci provázku ve vzduchu jakýmsi kouzlem mění směr, aby se pak poslušně vrátilo do Vaškovy ruky.
I ten nejjednodušší trik mi připadá naprosto neproveditelný. V dětství jsem byl rád, kdy jsem jojo pustil směrem k zemi a ono se pak poslušně namotalo zpátky na provázek a vrátilo se zpět k ruce. Nic víc. To účastníci šampionátu ani sami nevědí, kolik triků umí.
„To se nedá říct. Umím hodně začátečnických a pokročilých, potom mám i triky vlastní. Ty jsou poskládané z jednodušších, nebo z toho, co si vymyslím. Řádově to je na stovky pohybů, které složím dohromady a udělám složitější trik,“ říká Josefína Nešporová, jedna z mála dívek, které se yoyování věnují.
