Odmítnout humanitární pomoc bez vážného důvodu není možné, říká prezident ČČK
Červený kříž o přípravách ruské humanitární pomoci pro obyvatele východní Ukrajiny věděl. Zabývat se jí ale bude, až konvoj dorazí na hranice země. Pokud bude konvoj v pořádku, převezmou jej a pomoc budou distribuovat podle mezinárodního humanitárního práva.
280 vozů s nákladem potravin, pokrývek a generátorů elektřiny vyjelo dnes časně ráno z Moskvy směrem k ukrajinským hranicím.
„Asi před třemi dny se obrátil Sergej Lavrov na Mezinárodní výbor Červeného kříže, jestli by byl ochoten zprostředkovat předání humanitární pomoci většího rozsahu pro východní oblast Ukrajiny,“ potvrzuje prezident Českého červeného kříže Marek Jukl, který o mezinárodní situaci dostává podrobné informace, a dodává:
O humanitární pomocí mířící z Ruska na Ukrajinu mluvil prezident Českého červeného kříže Marek Jukl
„Začala jednání mezi Ruskem, Mezinárodním výborem Červeného kříže a Ukrajinou. Jedině dohodou všech zainteresovaných stran je možné docílit toho, aby humanitární pomoc z Ruska byla na Ukrajinu poskytnuta.“
Podle Marka Jukla začíná role Červeného kříže, až když humanitární náklad dorazí na hranice s postiženou oblastí. Jakým způsobem a jakou trasou dorazí pomoc na hranice, Červený kříž nezajímá.
Kamiony s ruskou humanitární pomocí by měly na Ukrajinu dorazit ve středu
Číst článek
„Důležité je, aby se dohodli, na kterém místě se sejdou, kde to převezmou, jaká potom bude trasa po území Ukrajiny. To už je zase samozřejmě dohoda s ukrajinskou vládou,“ vysvětluje další postup Marek Jukl a zdůrazňuje:
„Mezinárodní výbor tam funguje z toho důvodu, aby garantoval, že obsahem té zásilky je opravdu humanitární pomoc, protože se samozřejmě může stát, že ty strany to budou zpochybňovat.“
Zástupci Červeného kříže tedy zásilku kompletně prohlédnou, sepíšou a porovnají reálný stav s podklady, které by měli dostat od Ruska. Poté se bude čekat na ukrajinskou stranu, zda pomoc schválí a přijme.
„Potom musejí pracovníci Červeného kříže na ukrajinském území garantovat, komu se té pomoci dostane. To znamená, že se třeba nedostane ozbrojeným silám, to je jedna věc. A druhá věc, že nedojde k tomu, že by třeba někdo řekl město A ano a město B ne, ačkoli by ta města obě pomoc vyžadovala,“ vysvětluje další postup Marek Jukl.
Přijetím zásilky na sebe Červený kříž bere odpovědnost za to, že pomoc bude poskytnuta tak, jak má být. Na rozdělování pak bude dohlížet.
Přijetí pomoci je podle Jukla u vnitrostátních konfliktů poněkud komplikované. Musí ho totiž odsouhlasit vláda země, ve které ke konfliktu dochází, i když je pomoc určena území, které nekontroluje. Obyvatelstvo, které ale na územích zasažených konfliktem strádá, má podle mezinárodní legislativy na příjem pomoci právo.
Ukrajinský parlament bude hlasovat o sankcích proti Rusku
Číst článek
„Odepřít ten souhlas ale není zcela jistě možné, pokud tomu nebrání nějaké vážné důvody jako, že by třeba nemohla zajistit bezpečnost na územích, které ona kontroluje. Takže tam není libovůle té které strany, která má ten konvoj propustit,“ zdůrazňuje Marek Jukl.
Objem zásilky, který čítá na 2000 tun humanitární pomoci, je podle Jukla přiměřený situaci v oblasti. „Myslím si, že to není zas tak závratné,” uzavírá Marek Jukl.
