Podle pěstitelů chmele bude letošní sklizeň na Lounsku a Žatecku průměrná

Na prvních chmelnicích na Lounsku a Žatecku začala sklizeň chmele. Podle pěstitelů bude letošní chmel průměrný co do obsahu pivovarsky cenných látek. Po deseti letech snižování počtu chmelnic, se jejich letošní plocha zvětšila o deset procent.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chmelnice | Foto: Ladislav Bába

Traktory svážejí první metráky chmele k česačce, tam pomáhá desítka brigádníků.

„Se sklizní chmele jsme začali v pondělí v šest hodin ráno. Sklízíme se dvěmi česačkami, děláme dvě směny, denní a noční. Dá se říct, že se všechno rozjelo normálně bez nějakých problémů…,“ popsal začátek sklizně Karel Dittrich, majitel Agrofarmy v Lenešicích.

Loni mu zatopila chmelnice velká voda, sklízí proto letos zasazený mladý chmel. Tak jako na ostatních chmelnicích na Lounsku i Žatecku to vypadá, že letošní sklizeň bude průměrná.

„Vypadá, že to bude taková průměrná sklizeň, což představuje kolem 3,5% alfa hořkých kyselin. To jsou ty pivovarsky cenné látky, které zajímají jak pěstitele, tak samozřejmě pivovarníky,“ pokračuje Jiří Kořen, jednatel Chmelařského institutu v Žatci.

Sklizeň chmele se neobejde bez stovek brigádníků. Jde většinou o studenty a místní, kteří si přivydělávají. Na chmelnicích ale můžeme potkat i cizince, které pěstitelé chmele najímají přes pracovní agentury. Nejčastěji jde o Slováky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Beneš sleduje sklizeň na Žatecku a Lounsku

„Je to rychlý přivýdělek, během 14 dnů si mohu vydělat hezké peníze,“ popisuje brigádu student Západočeské univerzity, Václav Frélich. Ten je v Lenešicích už na páté sklizni.

„Začínáme kolem sedmé hodiny a končíme kolem šesté večer, takže jedenáctihodinový provoz,“ popisuje student provoz na česačce.

Sklizeň chmele potrvá 3 – 4 týdny. Minulých deset zájem o chmel klesal a mizely proto i chmelnice. Letos naopak pivovary projevily o žatecký chmel velký zájem.

„Poptávka, která tady byla v letech 2007 – 2010 byla výrazně malá, tak se stahovaly plochy. Musíme říct, že se plochy stahovaly až do letošního roka deset let, každým rokem o několik set hektarů. Dneska ty pivovary po stránce soutěže a konkurence už si uvědomují, že ten aromatický chmel je dobré používat ve větší míře než doposud ,“ potvrzuje zájem pivovarů o žatecký chmel Jiří Kořen.

Někteří pěstitelé už dokonce museli odmítat zájemce o nejčastější odrůdu chmele, Žatecký poloraný červeňák.


View Larger Map

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme