V ústavu pro studium totalit se zabývají ptákovinami, kritizuje bývalý šéf Žáček. Exčlen rady Uhl to odmítá

Zakladatelé Ústavu pro studium totalitních režimů i nezávislí experti kritizují stav, ve kterém se instituce dlouhodobě nachází. Podle bývalého člena rady Michala Uhla je ústav v nejlepší kondici. Exředitel ústavu Pavel Žáček ale tvrdí, že v instituci čile kvete Uhlův aktivismus. Oba diskutovali v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Pro a proti Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Instituce, která vznikla před deseti lety, byla v roce 2013 naším zásahem zachráněna. Vyměnili jsme ředitele a přehodili výhybku z aktivisticko-politické instituce do vědecko-vzdělávací. Ústav je v nejlepší kondici za celou dobu své existence,“ tvrdí v pořadu Pro a proti bývalý člen rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a sociolog Michal Uhl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak lze hodnotit činnost Ústavu pro studium totalitních režimů? Pro a Proti Tomáše Pavlíčka

„Vznikla s důrazem na to pochopit mechanismy nesvobody. A tímto směrem jsme se vydali místo toho, abychom hledali v archivu skandály a kompro. Byly kauzy, kdy se vytahovaly věci z archivu na politiky. A to, že se instituce věnovala politickým kauzám, byla pravda,“ dodává.

A ústav podle něj disponuje dostatečně kvalitním vědeckým personálem. „Máme docenty i řadu doktorů a doktorandů. Instituce je teď primárně postavena na nejvyšším vysokoškolském stupni, kde se realizuje věda,“ podotýká Uhl.

Počet publikací ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny nebo s prestižními nakladatelstvími podle něj objektivně stoupá. „Ukazuje to na lepší propojení instituce s vědeckým světem. Ústav je brán jako prestižní vědecká instituce, a ne jako něco, co je vytvořeno na politickou zakázku,“ upozorňuje.

„Chtěli jsme, aby v ústavu vládla pluralita, takže jsou tam lidé nezařaditelní i ti, kteří se otevřeně hlásí k levici nebo pravici. To umožňuje vést debatu o historii z různých perspektiv,“ ujišťuje Uhl.

‚Ústav ztratil důvod existence‘

„V ústavu se neplní zákony, až příliš často se mění personál. Až 80 procent vedení bylo vyhozeno z politických důvodu. Tento aktivismus tam zavedl právě kolega Uhl a jeho rada,“ oponuje první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a poslanec ODS Pavel Žáček.

Instituce prý ztratila své postavení a vlastně i důvod, proč byla zřizována. „Je možno kritizovat vedení, což nejsou dovzdělaní lidé. My přišli s novým tématem třetího odboje, otevřeli a odtajnili archivy, začali jsme digitalizovat a publikovat,“ vypočítává ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Zbudou jen sklepy a základy. Ústav pro studium totalitních režimů hledá peníze na opravu za půl miliardy

Číst článek

Žáček věří, že zvítězila teze, se kterou prý přišel do rady právě Uhl. „Tedy, že v ÚSTR musí být levicoví historici, protože ti jediní jsou schopni objektivně přistupovat ke komunismu. Tak posunuli, vytunelovali obsah zákona a dělají v ústavu věci, ke kterým zřízen není,“ kritizuje.

Než vznikl ÚSTR a Archiv bezpečnostních složek, byly materiály v rukou ministerstva vnitra a tajných služeb. Z těch, přestože byla jejich podstatná část utajována, unikaly věci na občany i politiky. My jsme to ale dostali pod řádný režim archivního zákona. Takže materiály nedostanete tajnou cestou přes kamaráda, ale když se stanete badatelem ve smyslu zákona,“ popisuje Žáček.

„Zavřené archivy některým historikům a politické garnituře, nepokrytě zastupované v radě Uhlem a dnes Františkem Bublanem (exministr vnitra za ČSSD), vyhovovaly. Proto instituci zřízenou zákonem k objektivnímu zkoumání totalitní historie zničili. Dosadili tam lidi, kteří si studují výstavbu panelových domů a další ptákoviny,“ dodává velmi kriticky Žáček.

Tomáš Pavlíček, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme