Bruselem schválený plán obnovy s podmínkou. ‚Nejde o nic mimořádného,‘ míní ministr Havlíček
Evropská komise schválila plán, který Česku otevírá cestu ke 180 miliardám z mimořádného fondu obnovy na oživení ekonomiky po koronavirové krizi. Aby země mohla peníze inkasovat, musí zabránit možnému střetu zájmů. Mechanismy kontroly bude muset nastavit do poloviny příštího roku. „Celý spor je o tom, jestli poslouchat české nebo evropské zákony,“ míní Karel Havlíček (ANO). S tím ale nesouhlasí analytik Transparency International Milan Eibl.
Podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové jde o obecné nastavení systému kontroly a auditu, požadavek se podle ní neváže na konkrétní osobu. Unijní exekutiva ovšem v letos zveřejněném auditu dospěla k závěru, že úřady například neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Andreje Babiše z ANO.
Ten tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony. Problematiku střetu zájmů a čerpání financí z evropského fondu obnovy okomentoval v rozhovoru pro Radiožurnál ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (ANO) a analytik Transparency International Milan Eibl.
Co je potřeba do té poloviny příštího roku udělat a přijmout, abychom splnili požadavek Evropské komise?
Především je třeba říci, že se jedná o obrovský úspěch. Nejenom, že jsme dostali schválený celý národní plán obnovy, ale ještě navíc byl vysoce pochválen. Náš přístup byl hodnocen jako bezproblémový navzdory existujícím požadavkům. V tuto chvíli je tam 109 celkových požadavků, které musí být splněny pro to, aby se daly peníze čerpat. To odpovídá i ostatním zemím. Abychom peníze mohli čerpat, musíme dojet některé legislativní věci. Například schválení některých zákonů v energetice a tak dále. To je ale běžná věc.
Brusel doporučil schválit český národní plán obnovy. Praha ale musí vyřešit Babišův střet zájmů
Číst článek
Pojďme se zaměřit na jeden konkrétní požadavek, a to je zabránění střetu zájmů. Co pro to musíme udělat?
V zásadě nejde o nic mimořádného. Je to jeden z těch 109 požadavků. Je naprosto obecně nastaven tak, aby skutečně nedocházelo ke střetu zájmů. Respektive, aby byl nastaven mechanismus pro kontrolu střetu zájmů. Myslím si, že se nejedná o nic mimořádného, s tím pochopitelně musíme počítat. Tak jako některé země mají jiné požadavky, například s ohledem na korupci, my máme požadavek na to, abychom kontrolovali, že nedochází ke střetu zájmů.
Právě ministerstvo průmyslu má nastavení metodiky na starosti. Jak by to tedy mělo vypadat?
Ne, to platí obecně pro všechny. Národní plán obnovy se dotýká celé řady dalších resortů, to není jenom plán ministerstva obchodu a průmyslu. My vlastně vytváříme celé schéma, které umožní čerpání. Principiálně jde o to, že když bude například existovat určitá firma, kde může dojít ke střetu zájmů, tak aby byly mechanismy takové, že určíme, kdo je vlastníkem té firmy, kdo je spoluvlastníkem, kdo má na firmu přímý nebo nepřímý vliv. Indikujeme, že by tam mohlo dojít ke střetu zájmů a následně s tím pracujeme v režimu českého zákona nebo v režimu evropských zákonů.
Znamená to, že tohle zatím v českých zákonech chybí?
V současnosti existuje diskuse o tom, jakým způsobem střet zájmů vůbec vykládat. To je ten problém Agrofertu. Ten nečerpá žádnou podporu od té doby, co existuje evropský přístup ke střetu zájmů. Předtím jsme se museli řídit jediným možným zákonem, a to byl český zákon o střetu zájmů. Tam jsme zcela jednoznačně jednali v souladu se zákony. Nyní zde chodí kontrola Evropské komise - ta má na to výklad jiný. To znamená, že jediný, kdo toto může definitivně rozhodnout, je Evropský soudní dvůr. Ten nakonec rozhodne, jestli se máme řídit evropským zákonem nebo doporučením či názorem evropských auditorů.
Znamená to, že dokud soud nerozhodne, tak z peněz Fondu obnovy, ale ani z žádných dalších fondů, nebudou firmy spojené s Agrofertem čerpat žádné dotace?
Samozřejmě, že dotace nečerpají. Tady existuje fáma, že někdo čerpá dotace. Od té doby, co situace vznikla, se žádná taková dotace nečerpá - s výjimkou jedné jediné, která byla dohodnutá s Evropskou komisí. Tomu se říká takzvaná testovací platba na úrovni asi půl milionu korun. Právě proto, aby tato platba mohla být odeslána na Soudní dvůr Evropské unie, který musí rozhodnout o legitimitě. Kdyby nebyla, tak se to nedá nikdy rozhodnout. Ta podmínka Evropské komise na národní plán obnovy se v tomto případě netýká Agrofertu. Týká se obecně posuzování střetu zájmů, a to nejen České republiky, ale všech ostatních zemí.
Národní plán obnovy přehledně: 91 miliard na železnici a zelené stavby, 28 miliard na digitalizaci
Číst článek
Říkáte, že tyhle paragrafy v našich zákonech jsou, ale v posledním dopisu, který ve věci střetu zájmů do Prahy přišel, kritizuje Brusel podle serveru iROZHLAS.cz ministerstvo průmyslu za to, že nezlepšilo kontrolu střetu zájmů a svěřenských fondů. Komisi se nelíbí, jak ministerstvo průmyslu vede seznam společností vlastněných veřejnými funkcionáři a v postupech chybí metodika, kterou vydalo ministerstvo pro místní rozvoj, jak lépe střet zájmů prověřovat. Tohle bude tedy doplněno?
Žádný dopis Evropské komise zaslán nebyl. Poté co dopis přijde, se s tím můžeme seznámit. Zatím se můžeme jen dohadovat o tom, co bude obsahem dopisu. To, co je podstatné, je, že žádný seznam neexistuje, protože neexistuje žádný ústavní činitel, který by měl cosi ve svěřenských fondech - s výjimkou jednoho případu, o kterém víme. Až budou existovat ústavní činitelé, kteří budou mít někde podíly nebo budou angažováni ve svěřenských fondech, pak není problém vytvořit seznam třeba pěti set takových funkcionářů. Jestliže u nás nejsou, pak logicky není ani ten seznam.
Máme dostatečný mechanismus na to, jak prověřit, jestli opravdu veřejní funkcionáři dodržují to, aby nebyli ve střetu zájmů, aby nestáli za některými společnostmi?
Samozřejmě, těch veřejných funkcionářů jsou řádově jednotky a kdykoliv přijde nějaká žádost, která se týká veřejného funkcionáře, tak je ze všech úhlů pohledu posuzována. To, co se řeší v rámci Agrofertu, dneska není otázka, jestli na něco přijdeme nebo nepřijdeme. Agrofert je jasně čitelná společnost a každý jasně vidí, že tato firma existuje. Teď se řeší, jestli postupovat podle českých zákonů nebo podle výkladu auditních orgánů evropské komise. To je jediný spor, který se v tuto chvíli řeší. Je v pořádku, že evropská komise obecně říká: Je třeba oslovovat všechny ostatní a další firmy, jestli není nějaký funkcionář s touto firmou spjat. To my respektujeme a mechanismy určitě nastavíme tak, jak evropská komise bude vyžadovat. Je to relativně jednoduchá věc.
Uvedla Evropská komise nějaký konkrétní požadavek, jak provádět kontrolu?
Ne, neuvedla. Teď bude vyjednávat a budou se předkládat různé návrhy jakým způsobem to budeme posuzovat. Evropská komise se k tomu potom vyjádří. Je to součást dalších požadavků, kterých je dohromady 109.
Mechanismy kontroly nemáme, míní analytik Eibl
Jaké konkrétní mechanismy by bylo v tomto případě potřeba nastavit? Co nám chybí? Po čem volá Evropská komise?
Volá po tom, aby byly nastaveny konkrétní kontrolní mechanismy, které by eliminovaly střet zájmů.
My je nemáme?
My je nemáme - přesně, jak jste zmiňovala ten dopis. My je nemáme na takové úrovni, aby bylo možné takovou kontrolu efektivně dělat. V současné době máme například evidenci skutečných majitelů, která umožňuje vyhledávat pouze podle firmy. To znamená, že pokud zůstaneme pouze u prizmatu hledání nejvyšších ústavních činitelů, pak nemáme jak dohledat přímo toho ústavního činitele a jeho potenciální skutečné vlastnictví. My v tom nástroji ani nemáme filtr, jak bychom tam vyhledávali. Stejně tak tam jsou problémy s majetkovými přiznáními.
Někteří ústavní činitelé jako je Andrej Babiš jsou postaveni do role, kdy tvrdí, že nic neovládají. Skutečným majitelem pak je a není - dostáváme se do takového skutečně zvláštního rozporu. Já třeba nesouhlasím s panem ministrem, který tvrdí, že celý spor je o tom, jestli poslouchat české nebo evropské zákony. Ono by stačilo poslouchat český i evropský zákon, ony si neodporují. Je to jen jedna z obrany vůči střetu zájmů Andreje Babiše.
