Rozpočtová rada: Bez úpravy výdajů nelze očekávat dodržení schodku. Konsolidace musí pokračovat
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.
Rada upozornila, že celkové saldo rozpočtu bude záležet na poměru příjmů z mimořádných energetických opatření a kompenzací lidem a firmám, který bude zřejmě negativní. Proti dodržení schodku podle ní působí také mimořádná valorizace důchodů z června a chybějící peníze z Modernizačního fondu EU. Vyšší než plánovaný výběr daní podle rady nedokáže tyto výpadky kompenzovat.
Návrh státního rozpočtu je na světě. Nejvíce si polepší obrana, šetřit musí ministerstvo pro místní rozvoj
Číst článek
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve oznámil, že chce ve vládě jednat o omezení výdajů letošního rozpočtu zhruba o 15 až 20 miliard korun. Podle něj by to mělo být dostatečné pro dodržení plánovaného deficitu. Dohodu mezi ministry o letošních úsporách očekává do poloviny září.
Na příští rok navrhlo ministerstvo financí vládě rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) předpokládají, že navržený deficit se při projednávání ve vládě už měnit nebude.
„V případě schválení v této podobě by bylo možné očekávat dosažení strukturálního deficitu celých veřejných financí kolem 2,1 procenta HDP, což by znamenalo zlepšení ve srovnání s předchozím rokem zhruba o 0,2 procenta HDP. To je méně, než bylo avizováno v dokumentaci konsolidačního balíčku,“ uvedla rozpočtová rada.
Pro rok 2025 ministerstvo financí předpokládá rozpočtový deficit 235 miliard korun, o rok později 220 miliard korun. Podle rozpočtové rady to znamená zakonzervování strukturálního schodku, tedy salda očištěného o vliv hospodářského cyklu, na dvou procentech HDP.
Zachovat benefity, zrušit omezení pro sociální fondy škol a firem. Devět změn, které žádají odbory a firmy
Číst článek
Rada to nepovažuje za udržitelné a doporučuje, aby stát pokračoval ve snaze o fiskální konsolidaci i po roce 2025, kdy začnou působit poslední opatření nyní projednávaného vládního balíčku. „Jen další konsolidace zajistí návrat k dlouhodobě udržitelnému hospodaření veřejných financí, jak jej definuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ uvedla rada.
Rozpočtová rada také uvítala snahu vlády o úpravu důchodového systému. Změna způsobu valorizací, zpřísnění podmínek pro předčasné důchody a navázání důchodového věku na dobu dožití jdou podle ní správným směrem. Vyzvala ale k významnější úpravě třetího pilíře systému, aby soukromé spoření lépe podporovalo finanční situaci seniorů.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
