Spojenci Ukrajiny hrozí Rusku novými sankcemi. Jejich přijetí bude oříšek, cest k přitvrzení je ale řada
Pokud Rusko nebude souhlasit s příměřím, Evropa a Spojené státy na Rusko uvalí „rozsáhlé sankce“. Takový vzkaz vyslali lídři z takzvané koalice ochotných do Kremlu, jejich sobotní výzva ale zůstala nevyslyšená. Podle odborníka Pavla Havlíčka bude případné přijetí nových sankcí složité, přestože stále existuje prostor, jak ty stávající přitvrdit nebo rozšířit. Jakou formu by měly mít, aby byly pro ruského agresora co nejbolestivější?
„Dohodli jsme se, že v případě porušení příměří budou připraveny a koordinovány mezi Evropany a Američany rozsáhlé sankce,“ vzkázal francouzský prezident Emmanuel Macron během sobotní tiskové konference v Kyjevě, která následovala po schůzce lídrů z „koalice ochotných“ s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Kyjev druhým dnem čeká na odpověď z Moskvy. ‚Stejně budou muset válku skončit,‘ říká Zelenskyj
Číst článek
Jimi navržený klid zbraní měl začít v pondělí, šéf Kremlu Vladimir Putin ale výzvu ignoroval a v noci na pondělí nechal na Ukrajinu vyslat více než stovku dronů. Ukrajina a její evropští partneři se ze strany Moskvy dočkali jen úhybného manévru v podobě návrhu na přímá jednání mezi znepřátelenými stranami v Istanbulu. Na setkání plánované na čtvrtek začal brzy tlačit také americký prezident Donald Trump, přestože předtím výzvu k příměří podpořil.
„Donald Trump ve vyjádření na Truth Social nabral zpátečku a řekl, že se Ukrajina musí věnovat tomu, aby ke čtvrtečnímu setkání došlo. Západní pohled na to je tedy rozmělněn, a pokud bude Trump trvat na tom, že čtvrteční setkání je tou cestou, Putinovi se to povedlo,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko Pavel Havlíček s tím, že návrh na třicetidenní příměří byl krok správným směrem, který mohl dostat Putina pod tlak.
Ruský prezident Vladimir Putin návrh na příměří – zatím – smetl ze stolu a nic na tom nezměnil ani tlak v podobě hrozby nových sankcí. Otázkou nyní je, v jaké formě a zda vůbec slibované sankce přijdou.
„Na evropské straně bude problém přijmout sankce, které by byly mimo půdorys Evropské unie. Pro celou řadu států včetně Česka je možné přijmout unilaterální sankce, ale třeba Němci vždy preferovali společný evropský postup a nejsem si jistý, že tak daleko jsme. Jednostranně může přijmout sankce třeba Británie nebo Kanada, víme ale, že EU teď bude mít problém vůbec sankční režim udržet, natož ho zesilovat. Proto si myslím, že to bude jednoznačně oříšek,“ míní Havlíček.
Sankce na LNG a další
Od chvíle, co Rusko v roce 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, přijala Evropská unie už celkem šestnáct sankčních balíčků, které mimo jiné míří na více než 2400 osob a subjektů zapojených do podpory ruské válečné mašinerie. Poslední balík, který unijní ministři zahraničí přijali v den třetího výročí války, se zaměřil kromě dalšího na omezení vývozu hliníku nebo na lodě takzvané ruské stínové flotily.
Putinův nástroj pro obcházení sankcí se ocitá pod drobnohledem Západu. Co je ruská stínová flotila?
Číst článek
Nyní Evropská unie chystá sedmnáctý balík, který by podle diplomatických zdrojů agentury Reuters měl rozšířit sankční seznamy o jména dalších osob či společností a měl by cílit na další více než stovku lodí z takzvané stínové flotily, které Rusku pomáhají obcházet sankce a vyhýbat se cenovému stropu 60 dolarů za barel ropy.
Podle listu Financial Times se už velvyslanci unijní sedmadvacítky na velké části sedmnáctého balíku shodli a ministři zahraničí by jej mohli schválit příští týden. Některé členské státy nicméně plánovaná opatření v rámci sedmnáctého balíčku už nyní kritizují jako příliš slabá.
„Nebudou příliš silná a zároveň bude otázkou, jak rychle balíček vlastně vznikne. Ještě na začátku roku Maďaři do poslední chvíle blokovali prodloužení velkých sektorových sankcí, měli problém už se šestnáctým balíkem sankcí a teď se vyjednává sedmnáctý. Myslím si, že Viktor Orbán bude chtít manévrovat. Teď sice neodjel do Moskvy na vojenskou přehlídku, ale to nic nemění na tom, že Maďaři jsou rozhodně slabým článkem a stejně tak Slováci,“ varuje Havlíček s tím, že jedna věc je to, co představí Evropská komise, a druhá pak vyjednávání evropských lídrů.
Původně se spekulovalo, že by balíček měl obsahovat i zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy, Evropská komise od tohoto kroku ale nakonec upustila. Kromě nejistoty ohledně alternativních zdrojů je důvodem to, že takové sankce naráží na odpor některých členských států včetně právě Maďarska nebo Slovenska, které hrozí, že jakékoli sankce týkající se energetického sektoru zablokují.
7:14
Rusko nepřistoupilo na příměří. Zelenskyj přesto pojede do Istanbulu, aby ukázal ochotu, věří Stulík
Číst článek
Podle odborníka na Rusko by přitom sankce mířící na dovoz LNG z Ruska měly velký dopad. „Obecně jsem velký optimista ohledně toho, jak moc palčivé energetické sankce jsou. Za mě je to ropa a zemní plyn, které jsou pro Rusko zásadním zdrojem příjmů. Stínová flotila byla zahrnutá už do patnáctého balíčku, je to relativně nenákladné a je možné tam přidat další lodě. Jen připomenu, že EU je nyní přibližně někde pod půlkou sankcionovaných plavidel, je ale celkem právně náročné to připravit a zadokumentovat,“ podotýká.
Nicméně daleko zásadnější jsou podle něj systémová opatření, na základě kterých by se podařilo zastavit dovoz ruského LNG. Odborník připomíná, že LNG nebylo něco, do čeho by Rusko v minulosti tolik investovalo, a soustředilo se na potrubní řešení přes Ukrajinu nebo skrze plynovody Nord Stream a Turk Stream. Nejen kvůli ukončení tranzitu přes Ukrajinu ale Moskva začala do LNG terminálů investovat stále víc.
„Víme, že do toho Rusko chce dále investovat, aby mohlo vyvážet daleko více svého plynu, protože v tuto chvíli Rusko nemá reálně kapacity, kudy plyn vyvážet. Potrubní řešení jsou příliš malá, vypadly obrovské kapacity, které šly přes Ukrajinu nebo Nord Stream, a alternativy v tuto chvíli do velké míry neexistují,“ popisuje odborník důvody, proč se Moskva bude dále soustředit na LNG, kde se jí už nyní daří navyšovat kapacity.
„Proto by dávalo smysl, aby LNG byl zařazen na sankční seznam,“ říká Havlíček, podle kterého ale existuje řada dalších mezer, kde by Rusko mohlo být ještě sankcionováno. „Nebavíme se například o jaderném palivu, protože na něm je řada členských států a energetických systémů závislá. To je další kategorie, ale opět na tom není politická shoda,“ poukazuje.
Podle Financial Times přitom evropské státy nyní diskutují o dalších sankcích nad rámec sedmnáctého balíku, aby tak naplnily hrozbu vyslanou do Moskvy během uplynulého víkendu. Prozatím jde jen o předběžné rozhovory a podle zdrojů Financial Times do velké míry záleží na postoji Washingtonu a také na tom, jak se situace kolem jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a USA vyvinou.
Jaké sankce ještě chybí?
Evropa i Spojené státy tedy mají celou řadu dalších příležitostí, jak ruského agresora sankcionovat a dostat ho za pomocí těchto opatření pod tlak. Kromě sankcí týkajících se ropy, lodí z ruské stínové flotily nebo jaderného paliva se nabízejí i další možnosti, kterých státy Západu dosud nevyužily.
Ruské úřady zabavují a prodávají majetek Ukrajinců. Mezi nimi je i apartmán Zelenského manželky
Číst článek
„Pro kontext připomenu, že Američané nezavedli žádná tarifní opatření vůči Rusku a Bělorusku. To je další velká příležitost. Americko-ruský trh a obchod stále do určité míry běží. Rusové na americký trh vyváží právě jaderné palivo, ale i celou řadu dalších komodit, takže i to je stále aktuální. Myslím si ale, že kromě rozšiřování o další sektory, komodity a oblasti, které nejsou pod sankcemi, je důležité prohloubení stávajícího režimu,“ vysvětluje analytik.
To znamená efektivnější využívání nástrojů, které už existují, důslednější implementaci i práci se třetími zeměmi. „Jen připomenu, že například Česká republika stále neimplementovala některá zásadní legislativní opatření, sankční či konfiskační směrnice. To jsou další příležitosti, které jsou důležité pro utužení sankčního režimu do hloubky, nejen do šířky,“ říká s tím, že právě to jsou cesty, jak Rusko ekonomicky podkopávat.
Kromě důslednějšího vymáhání stávajících opatření odborník na Rusko zmiňuje i možnost zpřísnit cenový strop, který skupina zemí G7 v roce 2022 stanovila na 60 dolarů za barel ruské ropy. Podle Havlíčka by tento strop mohl být snížen na 45 či dokonce 30 dolarů za barel, jak to navrhovaly některé státy jako Polsko nebo země Pobaltí.
„Zároveň je ale potřeba se ptát, jakou roli v tom sehrávají další státy jako Čína, která pomáhá Rusku z hlediska průmyslové či vojenské výroby. To jsou další hráči, se kterými je nutné pracovat, aby byl režim co nejrobustnější z hlediska dopadů na ruskou válečnou ekonomiku,“ podotýká Havlíček.
Sankce přijaté v minulosti
Spojenci Ukrajiny tak mají ještě velký prostor, jak na Rusko zatlačit, přestože už na Moskvu uvalili celou řadu sankcí v minulosti. Mezi nejefektivnější Havlíček řadí především ta opatření, která z pohledu Ruska nebyla očekávaná a Kreml na ně nebyl připraven, pro Moskvu proto byla nejvíce bolestivá.
Samozvaný mírotvůrce Trump zatím úspěch nemá. Jeho síla je v ochotě zajít do extrému, míní expert
Číst článek
„Zmíním dvě konkrétní věci. Zaprvé to bylo zmražení prostředků Ruské centrální banky. To byla pravděpodobně nejvíce bolestivá věc, která ze dne na den zmrazila přes 200 miliard eur. To je velmi citlivé a dále se s tím pracuje,“ říká o zmražených ruských prostředcích, které posloužily například jako garance pro půjčky Ukrajině.
„Dalo by se jít ještě dál, peníze fyzicky vzít a dál s nimi pracovat. Ale zatím je to takový kompromis západního střihu, kdy se na peníze nesahá, ale využívají se jiným způsobem. Pak je to určitě otázka bankovnictví a odklon ruských bank od platební platformy SWIFT. To byla nukleární varianta ve finančním světě, ale podařilo se to, Rusko na to nebylo připraveno a až později se začalo orientovat na čínské systémy. To byly věci, které Rusko pravděpodobně nejvíce zabolely, ale dalo by se jít dál,“ míní analytik.
Na přitvrzení opatření se však země Západu musí shodnout. Zejména na americké straně je nicméně patrné lavírování a snaha obnovovat vztahy s Ruskem, což podle Havlíčka „podkopává nohy“ přístupu izolace Ruska a utužování sankčního režimu. Ale už jen samotný fakt, že jsou sankce stále v platnosti, je podle něj velmi důležitý.
„Trvá to, ale efekt se dostavuje a Rusové ho zásadním způsobem cítí,“ říká Havlíček s dodatkem, že ruské armádě docházejí staré zásoby ve skladech. Moskva je nestíhá obnovovat a stejně tak ani cvičit nové vojáky.
„Potřebují proto oddechový čas, ale nechtějí příměří, protože by začal proces, který nemohou kontrolovat. Mohlo by to znamenat, že se tam přesunou Britové nebo Francouzi, a Rusové nechtějí, aby do toho Evropané vpadli. Právě proto chtějí jednání natahovat,“ uzavírá expert.
