Do kempu na Žižkově si lidé chodí odpočinout od víru velkoměsta

Žižkov patří mezi čtvrtě, které začínají být mezi Pražany poměrně oblíbené. Především kvůli kulturnímu a kavárenskému vyžití. Málokoho by ale napadlo, že se v této části, která je jen kousek od centra, může cítit jako v rekreačním středisku, někde daleko od města. V tamním městském kempu na Pražačce je to ale poměrně snadné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Indiánské tee-pee | Foto: Jan Pešek

„Pro spoustu lidí, kteří sem přijedou, je nečekané, že tu vůbec nějaký kemp je, hlavně pro cizince, protože Češi sem popravdě moc nejezdí. Každý je překvapený, protože to místo je trošičku zašité,“ říká Zita Strnadová, která je majitelkou campu.

Od vstupní brány mne vede do jádra zahrady. Po cestě míjíme karavany a malou zahrádku se dvěma smrky, na které je postavených několik stanů.

„Hodně nám začali jezdit Holanďané, už před třemi lety. Jsou to přesně ty typy kočovných lidí, cestovatelů, s nimi je pohoda. Ze severu jezdí Švédové, Dánové a hodně sem jezdí lidé z Nového Zélandu a z Austrálie.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Magdalény Medkové z indiánského kempu v centru Prahy

Hned u zahrádky je místo, kvůli kterému si kemp oblíbili nejen cizinci, ale také Žižkované.

„Říkáme tomu Indián Bar, je to česká verze American Nativ, jsou tu různé indiánské dekorace, tee-pee, kamarád tu udělal i totem. Dělají se tu ohně, děti i dospělí si tu opékají buřty. Setkávají se tu jak domorodci, tak i turisté,“ popisuje Zita Strnadová.

„Když se podíváme na bar, je tam John z Londýna. Letos jsme to poprvé propojili, většinu věcí v menu máme totiž v angličtině a teď když přijdou lidi na bar, můžou mluvit anglicky,“ vysvětluje majitelka kempu.

„Ještě jsme nebyli v kempu, kde by lidé mohli večer sedět u ohniště a hrát na kytaru. Moc se nám tu líbí,“ shodují se dva turisté.

„Líbí se mi, jak je tu hezky, že v centru města je indiánská vesnice. Vůbec mi nevadí, že tu lidé kempují, je to tu hezké,“ říká mi jedna z českých návštěvnic.

Lákadlem je trampolína

Zatímco rodiče posedávají u dřevěných stolků, děti tráví většinu času na hřišti a trampolíně.

„Trampolína je – co si budeme povídat – obrovské lákadlo, a to i pro dospělé, i když my ji necháváme jen pro děti, protože dospělí tam dělali hrozné kousky…“

Nedaleko indiánského baru mi slečna Zita představuje ještě jednoho člena místní komunity.

„Tohle je naše koza, Štěpánka. Dá se i normálně hladit,“ usmívá se Zita Strnadová.

Tereza Jelínková, Magdaléna Medková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme