Poustevna v Teplicích nad Metují se otevřela pro návštěvníky. Stavba z roku 1753 je jednou z posledních památek na kongregaci ivanitů, založenou pro poustevníky v Čechách v roce 1732. Památku opravuje občanské sdružení, které na její záchranu založila skupina nadšenců. Rekonstrukce sice ještě není u konce, už teď jsou však k vidění například funkční černá kuchyně či obnovené poustevnické cely.

Tento článek je více než rok starý.

15:03 18. července 2013 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„To je první cela, kterou jsme zpětně vybavili podle ivanické řehole. Ivanité museli ležet pouze na prkně na rakvi. Na zdech musel viset kříž, obrázek lebky, božské trojice, Panny Marie a svatého Ivana,“ popisuje průvodce po památce Ladislav Šikut.

Lebka a rakev prý symbolizují biblickou větu „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“.

Druhá cela je vybavená tak, jak se v poustevně bydlelo naposledy. Návštěvník se od průvodce mimo jiné dozví i to, jakým způsobem se místnosti, kde poustevníci přebývali, vytápěly.

Z oken cel je vidět do takzvané rajské zahrady. „V té malé rajské zahradě v 18. století tekl pramen pitné vody, který byl poustevníky uctíván jako léčivý a měli nad ním altán s křížem a kolem vedla jedna z obchodních cest z jihu na sever,“ vysvětluje Šikut.

K vidění je také takzvaná černá kuchyně, v níž se používá otevřený oheň. K odvádění kouře slouží mírně zešikmený komín. „I když prší nebo sněží, tak jenom k jedné straně, a lze tady mít ten oheň,“ říká Šikut.

V chodbě, která spojuje poustevnu s kostelem, se pak nacházejí dvě oratoře. „Aby poustevník zůstal skromně oddělený od lidí při bohoslužbě,“ osvětuje Šikut smysl těchto modliteben.

V kostele se nacházejí funkční varhany. Během letní sezony se zde koná několik varhanních koncertů.

Kristýna Štanderová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít