Cyklisté zkoušejí štěstí mezi zahraniční elitou
Jestli někdy v minulosti odešlo více českých cyklistů do zahraničních stájí vyšší kategorie, bylo to právě loni. Teď už mají silničáři za sebou první sezónu v nových působištích. Museli si zvykat na nové prostředí, vyšší nároky na výkonnost a soužití s hvězdami světového formátu. Jak se to povedlo třem z nich?
Tomáš Konečný hájí barvy prvodivizního belgického Domo-Farm Frites, kam přestoupil z českého Wüstenrotu-ZVVZ, týmu Jiřího Ženíška. Je to zkušený 28letý závodník, který začíná zúročovat léta tréninků. Ondřej Sosenka (26) vyměnil dres druhodivizního PSK Unit Expert za druhodivizní CCC-Mat z Polska. Je tedy v jakési mezifázi, těsně pod hranicí vstupu do elitní stáje. A nejmladší z naší trojice? Třiadvacelitý Pavel Zerzán jde úplně jinou cestou. Odešel z Maglificia (Itálie, nižší divize) a svoji první profesionální smlouvu podepsal rovnou do slavného italského celku Mapei-Quick Step.
Pomalejší vstup do sezóny plně vynahradil Tomáši Konečnému její špičkový závěr. Vyhrál etapu na Vueltě a dojel devátý na mistrovství světa. Sám Konečný tušil, do čeho jde - rozhodující ale považoval přijetí v týmu. "Na tom, jestli mě respektují a na šanci prosadit se na závodech," říká Tomáš Konečný, "byly dvě možnosti: buď jsem mohl být odkázán jen do role pomocníka, nebo dostat šanci, abych se prosadil." Nutno podotknout, že ji dostal a využil beze zbytku. Stáj Domo-Farm Frites závodila v letošní sezóně poprvé a tým byl tedy poskládán nově. Také to Tomáši Konečnému pomohlo: "Šance prosadit se byla trochu větší, než když člověk přijde do týmu, který je zaběhnutý a své lídry už má."
Lídři stáje Domo-Farm Frites ale nejsou žádní nováčci. Vévodí jim ostřílený Belgičan Johan Museeuw, který má obrovskou autoritu a v těší se i velké popularitě. Nechybí lošký mistr světa Romans Vainštejns a také slavný Francouz Richard Virenque. Hvězdy ale, možná překvapivě, nezpychly a k ostatním mají vřelý vztah: Alespoň to tvrdí Tomáš Konečný: "Ke všem v týmu se chovají perfektně a se všemi vycházejí. Vůbec na nic si nehrají." V závěru sezóny Konečný při závodech často spolupracoval s Virenquem. "Když se mi podařilo vyhrát etapu, dokonce prohlásil, že z toho měl větší radost než kdyby vyhrál on. Protože těch závodů vyhrál už mnoho, ale pro mě to byl takový odrazový můstek. Člověk pak měl v očích slzy, když to řekla tak velká hvězda," dokládá Konečný pravidlo, že se lépe daří v týmu, kde spolu jezdci i lidé okolo drží spolu.
Ondřej Sosenka je v jiné pozici. CCC-Mat ho považuje za jednoho ze svých vůdců. Jednoduché to ale neměl ani on. Druhý z lídrů je nejlepší polský cyklista Piotr Przydzial. S ním měl Sosenky zpočátku trochu problémy: "Piotr je nesmírně ambiciózní závodník, chtěl být lídrem na všech závodech." Nezbývala tedy jiná cesta, než Przydziala porážet v časovkách a přesvědčit tak o svých kvalitách. "V závěru sezóny už byly i závody, kde se jelo i na mě. Příští rok ze začátku, třeba na Závod míru, jsem lídrem a Przydzial je na konec sezóny. Je to tak lepší pro nás oba," prozrazuje Sosenka řešení, jaké v týmu vymysleli.
Cyklistika je v Polsku možná ještě populárnější než u nás. Odpovídají tomu také profesionálnější podmínky, které byly jedním z důvodů, proš Sosenka požádal o polský pas. Nechce ale stále závodit jen ve druhé divizi. Příští rok by měl být pro něj poslední na této úrovni. "Buď bude první divize náš tým a pokud nebude, odejdu jinam. Mám už konkrétní nabídky z Lampre, za které jezdí Ján Svorada i Milan Kadlec, jednal jsem i s Deutsche Telecomem," nastínil Ondřej Sosenka směr, kterým by se mohl vydat v sezóně 2003.
Pro 23-ti letého Pavla Zerzána je angažmá u Mapei jeho první v profesionální kariéře. Zatím se na velkých závodech neobjevoval, přesto si po prvním roce nestěžuje. "Byl to rok sbírání zkušeností. Dostal jsem rány, byl jsem ale i spokojený. Byl to rok zajímavý a myslím, že mi hodně dal. Takto si to asi představovali i v Mapei," zhodnotil svoji první sezónu ve světě velké cyklistiky. V týmu je s hvězdami, které ho, podobně jako Konečného, přijaly velmi vřele. I se jejich pomocí se může vypracovat. Tomu odpovídají i smělé Zerzánovy plány. "Čekám, že se mi povedou nějaké výsledky. Ty by mi pomohly i k prodloužení smlouvy s Mapei. O to bych hodně stál," netají se ambicemi Zerzán. "V Mapei znamená úspěch jedině vyhrát. Já sám bych byl rád, kdyby se mi podařilo v některých etapách, nebo jednorázových závodech dojet mezi prvními pěti."
Boom přestupů do první divize letos pochopitelně nenastal. Spíše výjimkou je Milan Kadlec, který nespokojený opustil italskou Mobilvettu a bude závodit v Lampre. Ostatní si spíše snaží upevnit vydobyté pozice v týmech a tak je možné předpokládat, že se přestupová škatulata rozhýbou třeba za rok. Známější z českých borců by mohli měnit mezi elitními stájemi, další se do nich budou chtít dostat.