Určitě mi to nejezdí jako zamlada, směje se Martin Ručinský
Bylo toho víc, co zpříjemnilo páteční večer hokejovým fanouškům Litvínova. Jejich tým výhrou nad Kometou Brno znovu zpochybnil názory mnoha expertů, podle kterých v letošním ročníku Tipsport extraligy sotva postoupí do play off. Navíc Severočeši předvádějí divácky vděčný ofenzivní hokej. A do třetice - po bezmála devítiměsíční pauze se představil domácím tribunám útočník Martin Ručinský, který mezitím oslavil čtyřicáté narozeniny.
„Zdraví je takové, jaké je, ale myslím, že problémy, které jsem s ramenem měl, se vyřeší, že to rameno bude v takovém stavu, že budu moct dál hrát. Co se týká mojí motivace, tu mám pořád, hokej mě baví, uspokojuje mě. Rád jdu na trénink, na zápas, do kabiny s klukama. Doufám, že mužstvu pomůžu,“ nechal se slyšet jeden ze spolutvůrců zlatého olympijského triumfu z Nagana.
Hráč, který má teď na svém litvínovském dresu kapitánské céčko. Dlouhá, zraněním vynucená přestávka určitě zanechá na každém hokejistovi svoje stopy, ale po včerejším utkání zazněla na adresu Martina Ručinského lichotivá poznámka, že mu to prý pořád jezdí jako zamlada.
Martin Ručinský si rozhodně nemyslí, že by mu to na ledě jezdilo jako zamlada, letošní sezonu chce hlavně dohrát ve zdraví
„Nevím, jestli to tak vypadá, ale jestli jo, tak to tak určitě není. Hokejový věk se nedá zastavit. Já měl hokej vždycky založený na bruslení, nebyl jsem nikdy nějaký silový typ, jako je třeba Jarda Jágr. Pokud bych ztratil schopnost někoho přebruslit, už by to nebylo ono a nemělo by pro mě cenu dál hrát, protože bez toho by to nebyla moje hra.“
Bude tahle sezóna vaše poslední? Když teď máte kolem sebe mužstvo, které dokáže na ledě poctivě pracovat a potěšit fanoušky ofenzivním hokejem, nedostal jste chuť počkat si na to, co se Litvínovu ještě nikdy nepovedlo? Tedy na domácí titul? I takové otázky už dostal Martin Ručinský od chvíle, kdy se extraligový kolotoč dal do pohybu.
„V tomhle bodě mojí kariéry už všechno beru jen tak rok od roku. Odehraju tuhle sezonu, doufám, že ve zdraví, a co bude potom? To se uvidí.“
Ostatně i ti podstatně mladší hráči novinářům často opakují, že nemá smysl dívat se někam daleko za obzor a důležitější než cokoliv jiného je pro ně ten nejbližší zápas.
