Radši třetí dítě než třetí olympiáda, směje se kanoista Ježek
Snažil se, seč mohl, ale pro medaili si na své druhé olympiádě přesto nedopádloval. Kanoista Stanislav Ježek se musel - stejně jako minule v Pekingu - spokojit s pátým místem. Přes lehké zklamání ale neztratil nic ze svého obvyklého rozpoložení flegmatika se smyslem pro humor.
"Výsledek je lepší než moje jízda. Samozřejmě jsem vzhledem ke svému věku a patrně poslední olympiádě doufal, že to vylepším a udělám radost doma, fanouškům a přátelům od vody nějakou medailí. Budeme se muset s Vávrou zasnažit a prosit všechny bohy na světě, aby nám v tom pomohli," smál se vodní slalomář Stanislav Ježek s odkazem na závod deblkanoistů, ve kterém se s kajakářem Vavřincem Hradilkem dostal do semifinále.
Když budete prosit ty bohy, co to, že vám nepomohli ve finále singlkanoistů? Kde to bylo nejtěžší? Šťouchnul jste si na třináctce, ale to asi nebyla ta klíčová pasáž...
Já jsem se asi zapomněl modlit, což já nikdy nedělám. Ani jsem nevěděl, že jsem šťouchnul na třináctce, myslel jsem si, že jedu čistě, ale spíš tam byly takové chyby, které stály čas: podjeté branky, na desítce jsem zaváhal, v závěru to taky nebylo ideální... Zkrátka spousta malých chyb, které se nakupily. Lepší výsledek jsem prostě nemohl udělat.
Kanoista Ježek skončil stejně jako v Pekingu pátý
Číst článek
Hrálo v tom roli i to, že trať nebyla úplně postavená pro leváky?
Na to bych se rozhodně nechtěl vymlouvat. Myslím, že nikde nebylo nic zásadního, co by leváka vyřazovalo z boje o medaile. Ukázkou toho může být to, že druhý Němec Tasiadis i třetí Slovák Martikán pádlují nalevo. Zkrátka mi to nejelo, nebylo dneska posvícení, jak se říká.
Fotbalisté mívají mezi zápasy i několikadenní přestávku, vy jste jel pět závodů ve třech dnech. Jak náročné to bylo po fyzické stránce?
Čekal jsem, že to bude horší, naštěstí je londýnský kanál celkem z kopce, teče to a stavitelé trati se vyvarovali toho, že by to brali úplně přes válce, které vás zastavují a vy musíte loď znovu rozjíždět. Fyzicky jsem to zvládl, měl jsem z toho větší strach.
Je vám 35, říkal jste, že je to zřejmě vaše poslední olympiáda, ale zatím to vypadá jako pěkný síťový graf. Na první olympiádu jste jel jako otec jednoho dítěte, na druhou se dvěma. Neplánujete v tom ještě pokračovat?
Já nevím, co by pro mě bylo horší, jestli to třetí dítě nebo třetí olympiáda. Obojí je moc náročné. Snad radši to třetí dítě.
A co se dá čekat od vašeho závodu s Vavřincem Hradilkem na deblkanoi?
Myslím, že hlavně velká zábava.
