Sáblíková spadla a závod na cyklistickém MS nedokončila. Třeba jindy, říká

Až do konce druhého kola to všechno vypadalo docela nadějně. Popište ten pád, který vás poslal k zemi.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martina Sáblíková mezi Martinou Růžičkovou (vlevo) a Pavlínou Šulcoou před startem na MS

Martina Sáblíková mezi Martinou Růžičkovou (vlevo) a Pavlínou Šulcoou před startem na MS | Foto: Tomáš Kohout | Zdroj: Český rozhlas

Držela jsem se ve druhé půlce, spíš ke konci pole. Byli jsme s Petre (Novákem) domluveni, že tři čtyři kola budu jezdit vzadu, že prostě nepůjdu dopředu, abych si odpočinula a byla schopná to dojet. A najednou vidím, jak se před mnou skládá a už jsem to nedobrzdila.

Pěkně kulháte. Jak bolí to pravé koleno?

Koleno mě bolí, ale mám spíš strach ze stehenního svalu, protože je hodně obražený. Ale myslím, že to bude dobré.

Kdy to pořádně vyšetříte a budete vědět co s tím?

Myslím, že to bude obražený, že co nejdřív to bude možné, zase začnu trénovat. Vlastně hned odjíždíme. V pondělí s tím někam zajdu.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Martinou Sáblíkovou mluvil na cyklistickém MS Tomáš Kohout

Ještěže jste se tam nedržela někde v pelotonu ale ke konci. Měla jste aspoň trochu víc času zabrzdit, nepolehala jste tam jako ostatní. Také jste si něco takového říkala?

Bylo lepší, že už jsem padla na ty kola než přímo na asfalt a všichni by padali do mě. I když mám nějaké škrábance třeba i na noze, jak o mě brzdili další.

Potom jste tam přelézala přes plůtky, sledoval jsem v televizi, že ani nešlo obejít tu skrumáž před vámi.

Nešlo. Bohužel tam těch holek leželo hodně.Nebylo mi samozřejmě příjemně, když jsem to viděla. Říkala jsem si, že zkusím ještě jet, tak jsem jela. Ale spadl mi řetěz po tom pádu, to bylo vtipné, takže už to nešlo. Navíc jsem si trošku nezkontrolovala brzdy, takže se mi ani netočilo kolo. A když jsem pak dojela k Petrovi a on tím otočil, tak říká: To si děláš srandu, ne. A já říkám: Já už prostě nejedu, to nemá cenu. Už jsem měla takovou ztrátu, že to nešlo dojet.

Je to rozmrzení hodně velké po tom prvním silničním závodu na mistrovství světa?

Je to zkušenost. Myslím, že budu hodně rychle v pořádku. Samozřejmě mě mrzí, že jsem nedojela do cíle. O umístění nešlo, ale šlo o to dojet do cíle. Bohužel se to nepodařilo. Tak třeba zase někdy jindy.

Co ještě zbývá pro příští rok? Třeba ještě malinko víc nabrat síly do toho, abyste mohla být ne vzadu ale vepředu a padalo to za vámi, kdyby k něčemu došlo?

Nevím, protože příští rok je před olympiádou, tak uvidíme, jestli vůbec do pelotonu nastoupím. Možná pojedu jenom časovku, pokud se kvalifikuji. Ale říkám, to je příští rok, to je ještě hodně dlouhá doba.

Tomáš Kohout, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme