Brusle zůstanou ve skříni tak tři měsíce, směje se Sáblíková
Rychlobruslařka Martina Sáblíková opouštěla nizozemský Heerenveen jako královna. Sezonu zakončila ziskem dvou zlatých medailí na mistrovství světa. Ty už dnes odvezla domů, kde ji čeká zasloužený odpočinek.
A také setkání s přáteli, kterých si během sezony moc neužije. Nakonec, cestuje po závodech a především nesmí nic opomenout v tréninku. Ani během letní přípravy.
„V létě je to hodně drsné, i přes zimu, hlavně když je třeba měsíční pauza po posledním svěťáku před mistrovstvím Evropy. Jinak u tréninku záleží na tom, jaké jsou závody.“
Právě končící sezona byla navíc o dva týdny delší než ta předchozí. Chyběly už v závěru síly?
Rychlobruslařka Martina Sáblíková se těší na odpočinek, brusle prý zavře do skříně tak na tři měsíce. Než je znovu nazuje, čeká ji ale tvrdý trénink
„Nevím, jestli v závěru sezony, ale je tam taková ta psychika závodníků – všichni říkali, že už se loni touto dobrou váleli doma v posteli nebo někde u moře. Teď je konec března a všichni ještě závodíme. Navíc venku začalo být hezky, tak si člověk začne říkat, že už by se měl pomalu připravovat na další sezonu, a místo toho ještě závodíme.“
V neděli, poslední den šampionátu, už Martinu Sáblíkovou žádný ze závodů nečekal. Přišla ale držet palce Karolíně Erbanové.
„Je to zvláštní pocit, že sem člověk přijde v riflích, bez bruslí a batohu, a jenom čeká na to, jak pojedou ostatní. Abych řekla pravdu, když jsem se probudila, říkala jsem si, že bych si ještě šla na ten led zabruslit, ale pak mě zase napadlo, že moje poslední kolo bylo s vlajkou, tak že si to nebudu kazit. A brusle jsem nechala na pokoji.“
Jak dlouho právě brusle zůstanou někde v koutě a bez povšimnutí?
„Do prvního ledu, to bude někdy o letních prázdninách, takže mám zatím dost času, tak tři měsíce.“
To soupeřky možná zahájí přípravu na ledě dříve. Už jen proto, aby dvojnásobnou světovou šampionku z Heerenveenu více potrápily na dlouhých tratích, kde je Martina před sebe nepustí.
Kamarádské, ale i konkurenční prostředí
Mimochodem, neříkají čtyřiadvacetileté závodnici, že je nebaví už s ní závodit? Nemají proti ní šanci.
„O tom se určitě nebavíme, ale dneska se mě ptaly Kanaďanky u snídaně, kdy jsem naposledy jela desítku. Tak já na to, že před třemi roky v čase 13:48… A ony na to, že bych měla přijet do Calgary, aby se to tam trošku popralo. Odmítla jsem, že teď už nikam,“ směje se Martina Sáblíková.
A vztahy mezi soupeřkami? Bývají hodně vypjaté?
„Myslím, že jsou úplně v pohodě, všichni se se všemi baví a nevím, že by někdo někoho opravdu hodně nenáviděl. Je to tu kamarádské, i když samozřejmě den nebo dva před závody se každý soustředí na sebe a na tréninku není vidět, že by se někdo s někým moc kamarádil. Ale někdy jo, aby se udržela nálada,“ uzavřela nizozemskou misi Martina Sáblíková.
